Command & Conquer a Red Alert — jak Westwood ovládl realtimové strategie

Malé studio z Las Vegas, které jsme znali hlavně díky Dune II, na podzim 1995 vypustilo hru, jež nadobro změnila pravidla. Command & Conquer nevymyslel realtimovou strategii — ale teprve on z ní udělal kulturní fenomén: harvestery, laciné hordy Bratrstva Nod, plešatého proroka Kanea a o rok později Einsteina, který podá ruku Hitlerovi. Tohle je příběh dvou her, jedné party nadšenců a jednoho žánru, který kolem nich vyrostl.

Z popela Dune II

Když v Westwoodu dolaďovali Dune II: The Building of a Dynasty (1992), byla partě programátorů jasná jedna věc — mají v rukou něco velkého, ale zdaleka nevyčerpaného. Spoluzakladatel studia Brett Sperry to později shrnul úplně napřímo: Command & Conquer byl podle něj „čistý výsledek seznamu přání k Dune II". Vývoj nové hry nastartoval už na začátku roku 1993, tedy prakticky hned, jak Dune II opustila lisovnu. Nešlo o pokračování v licenci Franka Herberta, ale o vlastní svět, do kterého mohli tvůrci nacpat všechno, co se do Dune II nevešlo.

Od čarodějů k tankům

Málokdo dnes ví, že Command & Conquer měl původně být hrou z vysoké fantasy — s čaroději a válečníky místo tanků a vrtulníků. Tenhle nápad ale nakonec padl. Sperry vzpomínal, že o modernu rozhodla doba: válka v Zálivu byla čerstvě ve zprávách a hrozba terorismu ležela lidem v hlavě. Fantasy tak vystřídal „skoro současný" konflikt dvou nesmiřitelných frakcí, kde jde stejně o propagandu a mediální obraz jako o dělostřelectvo. Sám vývoj popisovali jako „rychlý, soustředěný a zábavný" — hlavní programátor Joe Bostic dokonce prohlásil, že to byla taková legrace, až se občas divil, že za ni ještě dostává zaplaceno.

Tiberium, GDI a Bratrstvo Nod

Příběh startuje pádem meteoritu poblíž italské řeky Tiber, který na Zemi zanese cizí, zeleně světélkující substanci — tiberium. Ta se stává jediným zdrojem ve hře: harvestery ji sbírají, rafinerie z ní dělají kredity a z kreditů se rodí armády. O tiberium se pere Globální obranná iniciativa (GDI), opírající se o sílu, pancíř a dražší, ale odolnější techniku, proti záhadnému Bratrstvu Nod v čele s prorokem Kanem. Nod sází na počty, rychlost a nekonvenční, teroristickou taktiku. Každá strana měla vlastní tažení, vlastní jednotky a vlastní superzbraň — GDI orbitální Iontové dělo, Nod svou Obelisk a chrámy roztroušené po světě. Vrcholem hry byla mise, kde jedna strana srovná se zemí to, co druhá roky budovala.

Kane a herci z kanceláří

To, čím se Command & Conquer zapsal do paměti, byly hrané filmečky mezi misemi. A tady se skrývá jedna z nejlepších historek: rozpočet byl tak nízký, že se natáčelo v „prázdných místnostech" a skladech a před kamerou stáli hlavně sami zaměstnanci Westwoodu. Profesionální herci se v celé hře dají spočítat na prstech — patřil mezi ně Eric Alan Martin z Las Vegas jako generál GDI Mark Sheppard. A především Joseph D. Kucan, který ke studiu nastoupil už v roce 1992 jako šéf castingu a režisér videa. Kucan si zahrál Kanea a natáčení z velké části sám vedl. Louis Castle mu za to skládal poklonu: prý vzal „bandu lidí, kteří neměli před kamerou co dělat, a udělal z toho něco slušného". Kane se díky němu stal jednou z nejikoničtějších postav videoher — a Kucan ho hrál napříč celou sérií i v remasteru z roku 2020.

Jak se to hrálo

Základ vypadá dnes samozřejmě, protože ho Command & Conquer z velké části zavedl. Vše začíná mobilním stavebním vozidlem (MCV), které se na rovném terénu rozloží v základnu. Z ní vyrůstají rafinerie, kasárna, továrny, heliporty i obranné stavby — jenže vše žere energii, a když jí je málo, produkce se zpomalí, obrana zmlkne a budovy začnou chátrat. Přelomová byla ovládací filozofie: tažením myši jste rovnou označili skupinu jednotek (nápad inspirovaný ovládáním plochy Applu) a pravým, respektive levým tlačítkem je poslali do akce bez zdlouhavého proklikávání menu. Zhruba padesát jednotek a staveb, dvě samostatné kampaně s hranými brífinky a — poprvé v takové kvalitě — pořádný multiplayer. Právě on udělal z C&C fenomén na LAN párty i po síti.

Přijetí a milionové prodeje

Recenzenti hru zbožňovali — na Metacriticu má PC verze skóre 94, GameSpot dal 9,3/10 a Command & Conquer sbíral tituly hry roku i nejlepší strategie roku 1995 (mimo jiné od PC Gamer US). Chris Hudak z GameSpotu ji označil za „jednu z nejlépe navržených počítačových her, jakou jsem kdy viděl". Ještě důležitější ale byly prodeje: hra, na kterou nikdo ve studiu nesázel takové jmění, brala trh útokem. Zvlášť žhavá byla ve Francii a Německu.

Původní vydání běželo na DOSu; v březnu 1997 dorazila edice Command & Conquer Gold pro Windows 95 s SVGA grafikou a hraním po internetu. Následovaly porty na Macintosh, Sega Saturn, PlayStation i Nintendo 64 — poslední jmenovaný, který připravilo studio Looking Glass, běžel ve 3D, ale musel obětovat hrané filmečky. Konzolové verze navíc přišly o multiplayer.

Red Alert — Einstein podá ruku Hitlerovi

Sotva vyšel Command & Conquer, rozjel Westwood 12. prosince 1995 práci na dalším díle. Pod novým názvem Command & Conquer: Red Alert začal 29. ledna 1996 experimentální vývoj rovnou pod Windows 95 a šlo to svižně — k 1. březnu 1996 byl engine hotový z 80 % a grafika z 25 %. Zápletka je geniálně drzá: Albert Einstein sestrojí stroj času, vrátí se 20. prosince 1924 do bavorského Landsbergu a podáním ruky vymaže z dějin Adolfa Hitlera. Nacistické Německo tím nikdy nevznikne — jenže do uvolněného prostoru se dere Stalinův Sovětský svaz a Evropu zachvátí úplně jiná světová válka: Spojenci proti Sovětům. A pozorný hráč v pozadí zahlédne známou plešatou hlavu. Red Alert je totiž prequelem k tiberiovému příběhu a Kane se tu mihne jako našeptávač po Stalinově boku.

1. 1992
   Vychází Dune II, praotec žánru; na jejím konci vzniká nápad na Command & Conquer.
2. 1995
   26. září vychází Command & Conquer pro DOS a definuje moderní RTS.
3. 1996
   22. listopadu přichází Red Alert; datadisk The Covert Operations rozšiřuje první hru.
4. 1997
   Datadisky Counterstrike a The Aftermath; edice C&C Gold pro Windows 95.
5. 2008
   EA uvolňuje Red Alert zdarma jako freeware k výročí značky.
6. 2020
   Petroglyph vydává Command & Conquer Remastered Collection s oběma hrami.
7. 2025
   EA otevírá zdrojové kódy pod GPL, komunita rozjíždí porty na další platformy.

Spojenci versus Sověti

Red Alert postavil proti sobě dvě naprosto odlišné hratelnosti. Sověti spoléhali na drahou, pomalou, ale brutálně odolnou techniku, na Teslovy věže a plamenomety v obraně a na Iron Curtain — zařízení, které na chvíli udělalo jednotky nezranitelnými. Spojenci byli levnější, hbitější, měli medika, silné loďstvo (torpédoborce a křižníky s osmipalcovými děly), špiony i zloděje a hlavně Chronosféru, která dokázala jednotky teleportovat. A pak tu byla Tanya — komando s dvěma pistolemi a hláškami, které si pamatuje každý pamětník.

Hell March a Frank Klepacki

Kdyby měl Red Alert jen jeden nesmrtelný artefakt, byla by to skladba Hell March. Frank Klepacki, dvorní skladatel Westwoodu, ji vytvořil z prosté představy — „rocková skladba na pochodující boty" — a hotová byla během jediného dne, jakmile vymyslel ten kytarový riff. Původně přitom vznikala jen jako heavymetalová věc pro Bratrstvo Nod ještě během práce na datadisku Covert Operations. Do její dějinné role ji vystřelil zlom v kanceláři: režisér Brett Sperry nakoukl dovnitř s otázkou „Máš něco, co bych si mohl poslechnout na nové C&C?", Klepacki mu skladbu pustil a Sperry hned prohlásil „Tohle je ústřední skladba naší příští hry." Ono ikonické „Die Waffen, legt an!" (německý povel „Zbraně k líci!") spolu s dupotem bot a industriálními samply dodnes zvedá lidi ze židlí. Soundtrack Red Alertu vyhlásily časopisy PC Gamer i Gameslice nejlepší herní hudbou roku 1996 a Hell March se dočkal pokračování v obou pozdějších dílech série.

Expanze, mravenci a porty

K oběma hrám vyšly datadisky, které se samy staly legendami. K prvnímu C&C to byl The Covert Operations (1996) s patnácti misemi navíc a skrytou minikampaní s dinosaury. Red Alert dostal Counterstrike a The Aftermath (1997): první z nich se prodal ve zhruba 650 000 kusech už do října 1997 a stal se tehdy nejrychleji prodávaným datadiskem pro počítačovou hru vůbec. A schoval si vlastní bizár — tajné „mravenčí mise", ve kterých jste čelili obřím mutovaným mravencům. The Aftermath přidal jednotky jako Chrono Tank, Tesla Tank či šílený M.A.D. Tank. Red Alert se navíc, stejně jako první díl, dostal i na PlayStation a stal se pro spoustu hráčů úplně první realtimovou strategií, kterou si zahráli po internetu.

Dědictví — z čeho žije celý žánr

Command & Conquer se stal značkou, která do roku 2009 prodala přes 30 milionů kusů, a jméno C&C je pro spoustu lidí prakticky synonymem pro RTS. Řada pozdějších hitů — od Warcraftu přes Age of Empires až po StarCraft — stavěla na konceptech, které C&C zpopularizoval, ať už jde o sběr surovin, budování základny nebo tažení myší přes hordu jednotek. Podobně jako Doom definoval FPS, definoval Command & Conquer to, jak vypadá a hraje se moderní strategie. A příběh nekončí v muzeu: EA hry postupně uvolnilo zdarma (C&C v roce 2007, Red Alert 2008), v roce 2020 vyšla remasterovaná kolekce od studia Petroglyph, které založili bývalí lidé z Westwoodu, a v únoru 2025 EA otevřelo zdrojové kódy pod licencí GPL. Komunitní projekty jako OpenRA nebo Vanilla-Conquer tak drží obě klasiky naživu na platformách, o kterých se v roce 1995 nikomu ani nesnilo.

Časté otázky

Zdroje a další čtení

• Wikipedia — Command & Conquer (1995 video game)
• Wikipedia — Command & Conquer: Red Alert
• Wikipedia — Joseph D. Kucan (Kane)
• Command & Conquer Wiki — Hell March
• Wikipedia — Music of the Command & Conquer series
• FrankKlepacki.com — soundtrack Red Alertu