Indiana Jones

Paměť si s Indy a dobouplay her na Spectru pojí víc než s konkrétním zápletkem. Indiana Jones z roku 1985 je česká adventura, která v lavině zahraniční produkce zmizela a dodnes ji najdeš hlavně na zdrojích věnovaných tuzemské retro scéně. A to je škoda, protože má charakter.

Jde o textovou adventuru s prvky explorace — typické pro středleté osmdesátky. Nastoupíš do nějaké variace Indiho povinnosti a hledáš, co se dá sebrat, otevřít, zkombinovat. Žádné grafické okno s postavičkou, která by běhala po plátně. Místo toho se pohybuješ mezi místnostmi prostřednictvím příkazů, zaznamenáváš si, kde je co, a snažíš se nejít slepou uličkou bez správného předmětu nebo informace. Text popisuje okolí — ne moc podrobně, spíš účelně.

Ovládání funguje prostě: napíšeš, co chceš dělat, hra reaguje. V době, kdy už byly grafické systémy rozjetnuté, vypadala tahle forma spíš jako pozůstatek. Ale měla jednu výhodu — nespotřebovala paměť, kterou Spectrum neměl. Překážky se neřeší rýpáním v ikoně tři krát za sebou; musíš přemýšlet, co zkusit. Když se zasekneš bez nápovědy, hodina hledání příkazu, který hra akceptuje, není příjemná záležitost. Modernější textovky byly přívětivější, tenhle Indy je místy dotěrný.

Na české herní scéně je titul zajímavostí — důkaz, že se u nás v osmdesátkách tvořilo i to, co se nezamýšlelo exportovat. Není to mistrovské dílo, není to ani obzvlášť hratelné bez podrobné nápovědy. Ale jako čin člověka či skupiny, která se nechala inspirovat legendou a skládala ji pro Spectrum, má sílu vzpomínky. Dneska ji zkusíš proto, že ti bude zajímavé, nejednotná byla domácí tvorba, a máš čas a chut na pomalý, textový zážitek bez záruk.

Najdeš ji na OLD·GAME.CZ a dalších českých archivech. Spusť ji v emulátorou Spectru, máš-li strpení. Není to klasika, ale jako svědectví doby — jak se tady hrály a tvořily hry — stojí za okamžik pozornosti.