Formula 1 Grand Prix

Sedím u monitoru, venku je rok 1992, a poprvé vidím, jak se závodní auto skutečně chová na přetočení. Ne jako v Pole Position, ne jako v těch arkádách, kde stačilo mačkat šipku doprava. Tady jsem se pro změnu otočil na Silverstonu čelem dozadu ještě dřív, než jsem stihl přeřadit.

Formula 1 Grand Prix od MicroProse je závodní simulátor na MS-DOS z roku 1992, který vychází z okruhů a pravidel tehdejší Formule 1. Není to arkáda. Je to pokus simulovat, co se děje, když dáte do auta skutečný motor a jedete o zeď stovkou. Na svoji dobu překvapivě věrohodný pokus.

Hra nabízí dva základní režimy — rychlý závod přímo na trať, nebo plnohodnotný závodní víkend s tréninky, kvalifikací a závodem samotným. Délku každé části si nastavíte sami, od pěti minut po dvě hodiny tréninku, závod pak klidně v plné délce nebo zkrácený na pět procent. Fyzika na tehdejší poměry dýchá: auto reaguje na přetáčení, podtáčení, opotřebení pneumatik. Nastavení vozu před závodem tady není jen dekorace. Kdo si myslel, že si odpalu pár koleček bez přemýšlení, byl nepříjemně překvapen. Já byl překvapen třikrát za první půlhodinu.

Co hru odlišovalo od konkurence v roce 1992, byl pocit, že máte co do činění se skutečnou simulací, ne s pohyblivou tapetou. Výhled z kokpitu byl funkční, terén okolí okruhů tehdy nepotřeboval polygon navíc, a přesto to fungovalo. Dnes grafika pochopitelně ukazuje věk bez milosti — nízké rozlišení, strohost prostředí, AI soupeři, kteří jedou po kolejích jako modely na kolejišti. Ale fyzikální model si i dnes zaslouží respekt, protože základní principy chování auta jsou stále čitelné a překvapivě poučné.

Komu dnes Formula 1 Grand Prix sedne? Těm, kdo chtějí vědět, kde se vzal zájem o simulátory Formule 1 dřív, než přišlo F1 od Codemasters. A hráčům, kteří si rádi vyzkouší, jestli je jejich trpělivost s histórkama o „tom pravém závodění" oprávněná. Spustit ji dnes v prohlížeči přes DOSBox emulaci zvládne každý — a první vytočení motoru na startovní rovince pořád spolehlivě vymaže čtyřicet let.