Grand Prix

Grand Prix je závodní hra Davida Cranea pro Atari 2600, kterou v roce 1982 vydalo Activision. Je to časovka, ne závod: ostatní vozy jsou překážky, ne soupeři, a není žádné startovní pole, které byste měli porazit. Trať se roluje vodorovně pod pohledem shora a stopky se nezastaví.

Ovládání je osekané na minimum, které hardware dovolil. Tlačítko akceleruje, páka doleva brzdí, nahoru a dolů měníte jízdní pruh — a při každé takové změně trochu ztratíte rychlost, takže kličkování nikdy není zadarmo. Náraz do jiného vozu vás zpomalí pod rychlost toho, do kterého jste vrazili, olejové skvrny roztáčejí smyk a úzké mosty berou možnost uhnout úplně. Všechno se děje rychle a každá chyba stojí sekundy, kterých je málo.

Tratě jsou čtyři a nesou jména skutečných okruhů: Watkins Glen je nejkratší, Brands Hatch přidává jeden most, Le Mans dva a Monaco jako nejdelší tři. V praxi jsou to všechno rovné silnice lemované stromy, bez jediné zatáčky. Liší se délkou a počtem mostů, ne tvarem — zbytek si měl hráč v roce 1982 domyslet a názvy okruhů odváděly hodně práce.

Technicky je pozoruhodné právě to rolování. Plynulý vodorovný posun s několika zřetelně odlišenými vozy na obrazovce nebyl na 2600 samozřejmostí a Crane patřil k té hrstce programátorů, kteří ze stroje pravidelně dostávali víc, než sliboval papír. Dobové recenze byly kladné a Computer and Video Games hru ještě v roce 1989 zpětně hodnotily osmdesáti procenty.

Běží rovnou v prohlížeči a stačí jí jedno tlačítko a směr, takže rozjet se dá během několika vteřin. Jen počítejte s tím, co to je: dvouminutové cvičení v zapamatování, kde stojí provoz. Žádná kariéra, žádný šampionát, žádný soupeř — jen váš minulý čas. Komu ustřihnutí další sekundy z vlastního rekordu nic neříká, odloží hru po třech pokusech. Komu ano, sedí u ní překvapivě dlouho.