Léto 1992, parné odpoledne, já a kamarád Honza střídavě u klávesnice. Ne abychom závodili — abychom vůbec sehnali dost peněz na slušný motor. Street Rod 2 nás naučil, že před každým závod em přijde hodina s inzeráty v novinách.
P.Z.Karen Co. vydali v roce 1991 pokračování Street Rodu a šli do toho pořádně. Jde o závodní simulátor zasazený do americké kultury padesátých a šedesátých let — muscle cary, hot rody, asfalt za městem a rivalové, kteří na vás čekají na každém rohu. Cíl je jednoduchý a přitom návykový: stát se nejlepším závodníkem ve městě a nakonec porazit místního šéfa silnic.
Jenže dostat se tam chce čas. Začínáte s minimem peněz, listujete novinovými inzeráty, kupujete vrak, rozeberete ho na součástky a pomalu skládáte něco, co se alespoň trochu pohybuje. Mechanika kutilství je jádro celé hry — motor, převodovka, pneumatiky, brzdy, vše se dá kombinovat a vyladit. Závodí se pak přímočaře, na čas nebo přímo proti soupeři, s ručním řazením přes klávesnici. Načasování řazení rozhoduje o výsledku víc než cokoliv jiného. Kdo to nepochopil včas, skončil druhý a vrátil se opravovat auto za poslední dolary.
Co Street Rod 2 přinesl, bylo tehdy opravdu výjimečné. Propojení správy garáže, ekonomiky a vlastního závodění v jednom celku na DOSu — to nebylo běžné. Grafika byla na rok 1991 solidní, zvuky z Sound Blasteru dělaly svou práci. Dnes hra stárne viditelně: ovládání závodů je strohé, umělá inteligence soupeřů je spíš deterministická než chytrá a celá ekonomická smyčka se po čase opakuje. Ale ten pocit, když po třech hodinách ladění konečně porazíte silničního krále — ten zůstal v paměti.
Dnes si Street Rod 2 zahrají hlavně ti, kdo chtějí víc než jen závodit. Je to hra pro trpělivé — pro lidi, kteří si rádi sami postaví něco, co pak skutečně funguje. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedete bez problémů a první půlhodina s novinovými inzeráty vás buď okamžitě chytne, nebo vás přesvědčí, že raději půjdete jinam. Obojí je legitimní odpověď.
old
▶Indianapolis 5001989MS-DOS / PC
