This review hasn’t been translated yet — showing the original (Čeština).
Radix je jedna z těch her, která si v devadesátkách sjednala respekt mezi těmi, co věděli, kde hledat. Titul od GRémiho se vrhl do prostoru mezi arkádu a simulátor s jedinou ambicí: rozbít ti monitor svým tempem.
Jde o akční střílečku v prvním pohledu na principu „stůj na místě a střílej na všechno, co se hýbe". Hrál jsem na klávesnici: šipky řídí směr střelby, pohyb je statický, veškerá taktika se omezuje na správný timing a výběr cíle. Úrovně se odehrávají v uzavřených prostorech plných robů, a tvůj objekt — nějaký kosmický lodní systém nebo mechanismus — je středem pozornosti. Nepůjde o nic, co bys rozebíral jako příběh; jde o přežití.
Grafika operuje s monochromatickou nebo jednoduchou barevnou paletou, která funguje lépe, než by ses čekal. Připadá mi, že polygonální prostředí kýmá věkem, ale na monitoru od počítače z roku 1995 to byl pohled na druhý svět. Hudba a zvuky jsou typické pro dobu: syntetické, ostré, drásavé. Počítač se ti ozve při každém výstřelu a selhání si zapamatují ušima — nikdy by tě nenapadlo, že je to cokoliv jiného než arcade hry z osmdesátek, kterou někdo nasadil do počítače.
Radix se drží jako hra s vysokou obtížností a nejedním crtedem za zády. Je to jednak zajímavé, jednak frustrující, podle toho, jaký máš den. Postupem času přicházejí novější střílečky, které se snaží být inteligentnější, více taktické, více _něčeho_. Radix se nezměnil: zůstal tím, čím byl — čistou akcí bez teorie.
V prohlížeči se dnes hraje bez problémů. Pokud jsi fandou těch starých arkád, které tě nemilují, které se ti smějí, pokud se bojíš — tohle je tvá hra. Předem ví, že budeš hrát znova a znova, a chutě se ti do toho vrací. Není to krásné, není to příběhově hluboké, ale je to poctivé a bezohledně zábavné.
old
▶Doom1993MS-DOS / PC
▶Contra1988MS-DOS / PC
▶Ultimate Mortal Kombat 31996Super Nintendo
