Lords of the Realm II

Až se v gotické střílně rozpukne střecha, zjistíš, že jsi vlastně velitelem středověkých vojsk, ne architektem. Lords of the Realm II tě postaví před běžné problémy feudálního pána devadesátkách — jak se zbavit sousedního hraběte, aniž bys zbankrotoval na obsazení pevnosti.

Jde o strategii s prvky správy království. Řídíš své domény, sbíráš poddané a daně, stavíš tvrze a katedrály, uzavíráš smlouvy. Pak se chopíš zbraně a jdeš na to. Битвовое pole se zobrazí izometricky — vidíš terén, své muže v řadách, nepřítele. Nejde o taktiku v reálném čase jako v Starcraft, spíš o tuhé sčítání sil a počítání zásahů. Lukostřelci dostaneme jednu salvu, pikáni si to rozdají s meči. Výsledek není překvapující — obvykle vyhraje ten, kdo má víc vojáků.

Síla hry leží v kampani. Sjednocuješ mapu království po království, musíš hlídat zásobování, nemoc v armádě, případný povstání v týlu. Tvrze se skutečně stavěly pár měsíců, takže neplánuješ jen tah-dva dopředu. Rozhodoješ se, jestli vydělej peníze, nebo vojáky, a pak se to počítá. Sometimes musíš počkat, někdy přejedeš přes sousedy špatně a o tři roky ti roste dluh. Občas ti dojde trpělivost a předstíraš smlouvu jen proto, abys měl čas se připravit.

Z dnešní perspektivy jde o čtverečkový grafický kód a menu, na které se kouká bez rozhlasu. Animace jednotek jsou tuhé, dialogy se čtou, nikoliv poslouchají. Hudba zní staročesky. Ale právě v tom je kouzlo — není tu nic, co by ti odklánělo od čistého problému: jak se zbavit konkurence s omezenými zdroji.

Komu to sedne? Všem, kdo hledají strategii, kde se plánuje na delší dobu než jednu bitvu. Lords of the Realm II není žádný arcade. Je to hra na trpělivost a na číslování v poznámkovém bloku. V prohlížeči ji spustíš bez potíží — a zjistíš, že občas je nejlepší zábava ta nejpomaleší.