Cyberbykes - Shadow Racer VR

Když jsem v devadesátkách poprvé viděl na disketě nápis „Shadow Racer VR“, myslel jsem si, že se jedná o nějaký průlom. VR v roce 1995 znamenalo ještě jen několik řádků kódu a dost velkou fantazii. Cyberbykes Shadow Racer VR byl obyčejná závodní hra, která se tvářila futuristicky — s kyberneticky znějícími názvy, ale bez virtuální reality.

Jde o jednoduché závodění na motocyklech, něco mezi pohledem z první osoby a klasickou arkádní závodní hrou. Cílem je projet tratě co nejrychleji, vyhnout se překážkám a porazit soupeře. Grafika byla na svůj čas solidní — jednoduché polygonové prostředí s rychlou animací, u které ale brzy zjistíš, že se opakuje. Na motorce jezdíš po tratích, které by mohly být ve vesmírné stanici nebo v cyberpunkovém městě — poznáš to jen z kontextu, ne z toho, co vidíš na obrazovce.

Ovládání bylo přímočaré — závodíš, otáčíš, zrychluješ a zpomaluješ. Bez překvapení, bez hlubší mechaniky. Hra tě nechá projet okruh, a pokud jsi dost rychlý, postoupíš dál. Není tu ani náznak strategie, ani hlubší progrese — jen jednoduchý loop, který tě brzy omrzí. Zvuky motoru byly jednoduché, ale funkční, stejně jako hudba, která se snažila být futuristická, ale zůstala jen bezbarvá.

Cyberbykes Shadow Racer VR reprezentoval svou dobu — dobu, kdy výrobci přidávali do názvu pojem „VR“ jen proto, aby zněl zajímavě. Hra nebyla špatná, byla jen průměrná. Nezanechala po sobě kultovní status ani nic, kvůli čemu by se k ní vyplatilo vracet. Byla jednou z desítek závodních her, které v devadesátkách zmizely z paměti stejně rychle, jako se objevily.

Dnes si ji zahrát lze spíš z historického nutkání — vidět, co si v půlce devadesátek mysleli o budoucnosti. Pokud máš chuť na retro závody, existují o řády lepší volby. Ale pokud tě zajímá, jak vypadal průměrný MS-DOS racing bez ambicí, je to přesně to.