Murder on the Zinderneuf

Když v počítači zacinká příkaz k zavraždění a ty nemáš čárku důkazů, máš jediný výstup: zívat a hádat. Murder on the Zinderneuf je text adventure z roku 1984, hra v ryzím slova smyslu — psaná příkazová řádka, kde jednotlivé místnosti existují jen jako popis a inventář je tvůj nejlepší kamarád.

Hraje se na palubě lodi Zinderneuf, kde se někdo pustil do vražedné činnosti. Cíl je přirozeně detektivní: najít vraha, sebrat důkazy, vyslýchat podezřelé. Jenže tady není hádanka s přehlednou mapou a logickým systémem — je to spíš bolavý rébus řešený pokusem a omylem. Postavy si řeknou svoje a víc už z nich nedostaneš. Některé předměty fungují, jiné jsou k ničemu. Hra nikdy neřekne, co máš dělat nebo kam se vydat.

Hratelnost je z pohledu moderního hráče hrozná. Hráči a programátoři to v osmdesátkách brali jako normu, ale tady procházíš místnosti bez smyslu, zkoušíš slovesa, která ti nikdo nenapoví, a najednou si zablokuješ cestu chybným příkazem. A začínáš znovu. Bez walkthrough jsi ztracený. Hra ti nedá spát — zkoušíš všechno a tušíš, že odpověď spočívá v jednom slově, které ses neodvážil vytipovat.

Na svou dobu to byla kuráž — interaktivní detektivka na domácím počítači bez grafiky, jen s hrubými ASCII mapami. Vliv her jako Zork a titulů Scotta Adamse je viditelný: ta vůle k tvrdým hlavolamům, žádný průvodce, jen logika a vytrvalost. Murder on the Zinderneuf se nesnaží být přívětivá — chce být výzvou.

Dnes si ji zahraješ spíš jako artefakt než jako zábavu. V prohlížeči nebo DOSBoxu ji zvládneš jako experiment, ovšem s vědomím, že chyba v jednom slově tě pošle na začátek. Není to hra, která by ti říkala, jestli jsi na správné cestě. Je to kříž. Zajímavý kříž, ale kříž.