WUZ

Pokud se ti povedlo dostat do konce bez toho, aby ti mozek zavalil nudou, zasloužíš si medaili. WUZ je textová adventura z konce osmdesátek, která ti dá možnost pátrat po tajemství nějaké vesnice plné podivných postav, ale ve skutečnosti ti nabízí jen dlouhé listování skrz předpřipravené texty.

Jde o čistý text adventure — žádná grafika, žádné animace, jen tabulka znaků na černém pozadí. Napíšeš příkaz, hra ti vrátí popis místnosti a seznamem možností, jak pokračovat. Celá věc se odehrává v nějaké vesnici, kde máš shromáždit informace a rozluštit, co se tady všechno děje. Zvučí to zajímavě, ale v praxi se to brzy zvrhne v opakované chodiště.

Ovládání je primitivní — levá, pravá, nahoru, dolů, podívej se, vezmi si to, mluv s tím. Hra ti sama nabízí možnosti, takže nemusíš hádat správné slovní spojení. To je sice příjemné, ale zároveň ti to všechnu zábavu z logického uvažování vezme. Brzy zjistíš, že jsi jen pasivní divák, který sekvenčně kliká na volby. Žádné překvapení, žádné dead endy, kterými by tě hra poučila — jen přímá cesta k odpovědi.

Charm tohoto typu her spočívá v atmosféře a příběhu. Tady se ti bohužel ten příběh vleče jako lesklý provázek. Postavy jsou bezduchých, dialogy jsou střídmé a nevyklouzl by se ti úsměv. I pro normalizované devadesátky, kdy byla kvalitní adventura vzácností, to bylo podprůměrné dělíčko — a dneska to vypadá jako úplně zbytečné čekání na ponaučení.

Pokud máš rád primitívní textové adventury a zvlášť když tě zajímají jednotlivé kusy devádesetletych počítačových pokusů, můžeš si ji zahrát. Emulátory a online přístupy to dnes umožňují bez problémů. Ale buď upřímný: tu a půl hodinku, kterou potřebuješ na to, abys ji prošel, bys využil lépe.