The Toy Shop

Když jsem naposledy viděl někoho řídit figurky v obchodě s hračkami, byl to v lepší grafice. The Toy Shop je hra, kde se pohybují malé pantomimické postavy po obchodu a snaží se vyplnit své pracovní úkoly, přičemž vůbec není jasné, jestli to má být zábava nebo trest za to, že jsi si ji spustil.

Jde o akční management — ovládáš pracovníky v obchodě s hračkami, postavíš je na správná místa, aby obsloužili zákazníky, třídili zboží nebo se postarali o inventář. Všechno se děje v temps реa, což je hezké, ale hra ti poskytuje minimální zpětnou vazbu. Vidíš postavičky, jak se tahem-pohybem přesouvají po logu, ale ani jeden prvek tě nenavádí k tomu, jestli to dělají správně. Ani neznáš, jestli vyhrávají nebo prohrávají.

Ovládání je odpuzující drátěnina — designér si zřejmě říkal, že aby byla hra obtížnější, prostě ti neřekne nic praktického. Chceš-li posunout figurku doleva, cítíš se jako někdo, kdo se snaží textem ovládat robota přes jednu vrstvu soudnosti. Grafika je spartánská, zvuky nevynikají, a po pěti minutách si uvědomíš, že hra není ani dost komplexní na to, aby byla strategie, ani dost intuitivní na to, aby byla jednoduchost devatenáctého století.

The Toy Shop je historická zvědavost — jedním z těch kusů, kde se designér pokusil o cosi originálního, ale došlo mu času nebo rozpočtu. Hru si dnes zahrát stojí za to pouze pokud tě zajímá, jak vypadaly slipy na hrách v osmdesátkách, když se ještě všichni učili, co počítačové hry mohou a co ne.