Toxic Bunny

Toxic Bunny je jedním z těch titulů, které si zapamatuješ, protože jsou prostě divné. Československý klon v platformě z roku 1996, kde střílíš radioaktivního králíka přes barevné levely plné přesypu. Sí, divné.

Jde o klasickou side-scrolling plošinovku, kde tvůj sžlutlý hrdina skáče po stupních, sbírá předměty a střílí na všechno, co se hýbe. Úrovně jsou krátké, překvapivě svěží — nejsi tam zavřený v úzké chodbě, máš prostor pohybovat se víc směry a zkoumat mapy. Cítíš, že tvůrci věděli, co dělají, aspoň v tom základním designu.

Hraje se to primitivně a nevyzrývaně. Nabíjení střely trvá věčnost, králíkův skok necítí přesně, a collision detection tě pálí. Nepříjemné je, když skočíš na chvíli a spadneš skrz půdu, nebo střela zmizí v mrtvém úhlu. Grafika je z počítadla — jednoduché sprajty, bezbarvá paleta, ale aspoň bez chybějících animací. Zvuk? Prostorová hudbička z počátků 3D akcí, která tě sice neodradí, ale ani neinspiruje.

To, co Toxic Bunny zajímavé dělá, není jeho kvalita, ale osobitost. Tenhle počin není klon ze Západu — je to podnikavý indie titul z doby, kdy se v Česku tvořily hry tak trochu ze cvrkotu a tuhle atmosféru si udržel. V knihách retro her o tom skoro nikdo nedělá hlasu, a právě proto stojí za poznámku.

Dnes si ji zahraješ v prohlížeči a bude ti jít všechno líp. Chyby se snesou lehčeji, protože počítáš s tím, co tě čeká. Nečekej mistrovské dílo — čekej zajímavou kuriozitu z devadesátek, která svědčí o tom, že v České republice se o her tvorbě vědělo i tehdy, když o tom nikdo nevěděl.