Styx

Rok 1983, PC teprve hledá, co vlastně umí. Grafické karty jsou luxus, zvuk dělá reproduktor přímo na základní desce a Windmill Software vydává Styx — hru, která vypadá jako čárový výkres, ale drží vás u monitoru déle než leckterý titul s větším rozpočtem.

Styx je variace na tehdy populární žánr „uzavírání plochy", příbuzný arkádovému Qixu. Hrajete za postavu pohybující se po obvodu hrací pole a vaším úkolem je rozdělovat plochu čarami tak, aby jste postupně zaplnili požadované procento obrazovky. Nepřátelé — plovoucí nepravidelné tvary — vám v tom samozřejmě brání. Zasáhnou vaši nedokončenou linii a je po vás.

Ovládání je čtyři směry a odvaha. Jednodušší to být nemůže, jenže napětí stoupá s každým krokem mimo bezpečný obvod. Dokud čára není uzavřena, jste zranitelní. Čím větší kus plochy se pokoušíte odříznout jedním tahem, tím větší hazard. Hra tohle nikde nevysvětluje — pochopíte to po první, druhé, třetí smrti. Takový byl tehdy standard výuky herních mechanik.

Co Styx odlišuje od přímých klonů Qixu, je tempo a pocit z pohybu. Nepřátelé se chovají trochu nepředvídatelně, takže každá partie je mírně jiná. Hra zároveň neztrácí čas — nové kolo začne okamžitě, bez animací, bez načítání, bez přemlouvání. Právě tahle bezprostřednost je důvod, proč šla hodina za hodinou neznatelně. Dnes bychom to nazvali „one more turn smyčkou", tehdy jsme to jen nechápavě koukali na hodiny.

Styx samozřejmě zestárl. Grafika jsou barevné obdélníky a nic víc, zvuk je série pípnutí a vizuální zpětná vazba vyžaduje určitou míru tolerance. Kdo čeká cokoliv nad rámec čisté herní smyčky, odejde po dvou minutách. Ale kdo si sedne s vědomím, co to je a z jaké doby to pochází, najde překvapivě funkční mechaniku, která drží pohromadě i po čtyřiceti letech. To se o spoustě pozdějších hrách říct nedá.

Dnes Styx sedne těm, kdo mají rádi arkádovou čistotu — žádný příběh, žádné odemykání obsahu, jen skóre a snaha ho překonat. V prohlížeči přes DOSBox emulátory ji rozchodíte za minutu a je to ideální volba na dvacet minut, když čekáte na cokoliv. Windmill Software vyrobil v osmdesátkách víc takových drobností, které se drží déle, než by člověk čekal. Styx je dobrý příklad proč.