Star Avenger 4

Typická střední střílečka z poloviny devadesátek. Star Avenger 4 se snaží být vesmírný akční zážitek, ale už z názvu vidíš, že někde mezi prvním a čtvrtým dílem došlo k úplnému zapomenutí na to, co mělo být původně originálního. Je to hra o letu mezi asteroidy a střílení na cizince, nic víc, nic míň.

Létáš lodí přes několik úrovní naplněných nepřátelskými letoušti a projektily. Cíl je vždycky stejný: všechny zlikvidovat, projít brankou na konci levelu, pokračovat dál. Energie tvé lodi se s každým zásahem snižuje, sbíráš si upgradované zbraně a štít — standardní věci, které již v osmdesátkách běhaly v každé druhé hře. Ovládání je jednoduché, přesné a bez překvapení. Právě tímhle způsobem se hrály desítky her na PC v té době.

Star Avenger 4 není špatný, jen nevýrazný. Grafika je čistá, bez okázanosti, spíš technická než krásná. Zvuky a hudba do sebe zapadají, ale zrovna tě neokouzlí. Nikde tu nevidíš pokus o něco odvážného — žádný vtip, žádný nečekaný zvrat, žádný důvod, proč bys si pamatoval zrovna tuhle hru a ne některou z deseti jí podobných, které tehdy vycházely měsíčně. Obtížnost se pomalu zvedá, ale nic tě náhle nezasáhne.

V čem by měla dnes cenu? V tom, že je to přesně to, co chceš od starých stříleček. Nic víc, nic míň. Hraje se v prohlížeči bez tření, levely trvají deset minut, a pokud máš chuť na jednoduchý, lineární shoot-em-up bez myšlenkových zdvihů, Star Avenger 4 ti dá přesně to, za co si nemusíš Nothing hrát. Není to zločin na hernictví, ale ani není důvodem přehlášet si svůj víkend.