Sabre Team

Září 1994. Na stole vedle monitoru leží čerstvě koupená krabice UFO: Enemy Unknown a já se k ní ještě ani nedostal, protože kamarád přinesl diskety s nějakým Sabre Team. Takhle nějak ta hra skončila v šuplíku dějin — ne proto, že by byla špatná, ale proto, že přišla ve špatný měsíc.

Sabre Team od Krisalis Software je tahová taktická strategie, ve které velíte malé skupince speciálních jednotek vyslaných na záchranné mise. Žádná mimozemská invaze, žádné budování základny — čistě pozemské scénáře s rukojmími, teroristy a uzavřenými budovami, které musíte projít od vchodu ke vchodu. Atmosféra je střízlivá, skoro vojensky věcná, a to byl v té době poměrně ojedinělý přístup.

Hraje se po kolech, každý voják má body akce, pohyb a střelba je jasně oddělena. Kdo zná X-COM, orientuje se okamžitě, jen v mnohem intimnějším měřítku — místo otevřených map máte interiéry budov, chodby, místnosti. Každé otevření dveří je rozhodnutí. Nepřátelé mají hlídkové vzorce a přestřelka v úzké chodbě bolí víc než setkání s Etherealem na otevřeném poli. Ovládání je funkční, grafika solidní na svou dobu, zvuk nenápadný. Nic, co by vás strhlo ze židle, ale nic, co by vás odrazovalo.

Problém byl ten, že Krisalis vydali hru původně na Amize, kde si vybudovala slušnou reputaci, ale PC port přišel zároveň s titulem, který takřka definoval celý žánr. Recenzenti i hráči otočili hlavu jinam a Sabre Team zůstal nepovšimnut. Zpětně je to škoda — hra má svůj vlastní rytmus a misijní struktura s důrazem na záchranu rukojmích jí dává jiný charakter než kosení mimozemšťanů. Dnes zestárla přijatelně. Tahový systém stojí, umělá inteligence nepřátel je předvídatelná, ale ne úplně tupá, a obtížnost je solidní.

Dnes sedne komukoli, kdo má rád taktické hry v malém, soustředěném měřítku a nelekne se jednoduché grafiky. Není to X-COM a nikdy jím být nechtěla. Je to kompaktní, slušně navržená hra, která si zaslouží alespoň jednu dokončenou misi — i kdyby jen proto, abyste věděli, co tehdy propadlo sítem.