Rok 1994, polovina září, venku prší a já sedím u 486ky s monitorem, který trochu nazelenalý v rozích. Na obrazovce tabulka, statistiky, přestupový trh. Premier Manager 3. Takhle jsem přišel o víkend, aniž bych si to uvědomil.

Premier Manager 3 od Realms of Fantasy je fotbalový manažer v dobré britské tradici — žádná akce, žádný 3D výřez, jen čísla, rozhodnutí a trpělivost. Hraješ manažera anglického fotbalového klubu, vedeš ho ligovou sezónou, staráš se o sestavu, taktiku, přestupy, kondici hráčů. Cíl je prostý: vyhrávat. Realita je, jak to u fotbalových manažerů chodí, komplikovanější.
Rozhraní je typicky dobové — textové nabídky, tabulky, žádná grafická nádhera. Zápasy se odehrávají ve formě textového komentáře nebo jednoduché vizualizace, která dnes vypadá jako abstraktní umění, ale tehdy stačila k tomu, aby ti stoupl tlak. Taktické možnosti jsou slušné na dobu vzniku: rozestavení, herní styl, pokyny pro jednotlivé posty. Přestupový trh funguje na principu nabídek a vyjednávání, hráčské statistiky rozhodují o jejich hodnotě. Nic z toho není raketová věda, ale detail a hloubka jsou dostatečné na to, aby tě systém pohltil.

Co Premier Manager 3 dělá dobře, je právě ta návykovost jednoho dalšího kola — pardon, jednoho dalšího zápasu. Sestava na příští týden, pak přestup, pak mládežnická akademie, pak zase zápas. Smyčka fungovala v roce 1994 a v principu funguje dodnes. Problém je, že rozhraní a prezentace zestárly bez milosti. Není to jako u her, které si pamatujeme jako krásné — tady víme, že to nikdy krásné nebylo, ale šlo nám o něco jiného. Dnes to vyžaduje určitou dávku archeologie: pochopit, co kde najdeš a proč hra reaguje tak, jak reaguje.

Komu Premier Manager 3 dnes sedne? Hlavně těm, kteří si pamatují, jak vypadal fotbalový manažer předtím, než se z něj stal grafický moloch. A pak lidem, kteří mají rádi hry, kde výsledek závisí na rozhodnutích, ne na reflexech. V prohlížeči se dnes spustí bez problémů přes DOSBox emulátory, takže odpadá tradiční „kde sehnat diskety" martyrium. Půl hodiny na zorientování, pak tě to buď chytí, nebo ne. Mě to v roce 1994 chytilo na celý víkend. To je asi dostatečná recenze sama o sobě.