PC Rally

Rok 1995, Sound Blaster chrlí zvuky motoru a já mám před sebou další závodní hru, která slibuje rally zážitek na 486. PC Rally od Digital Dreams Multimedia. Název bez okolků, obal bez přehnaných slibů. Aspoň v tomhle byla upřímná.

Jde o závodní hru v duchu tehdejších arkádových rally titulů pro MS-DOS. Žádná simulace fyziky podvozku, žádné nastavování diferenciálu. Sedneš do auta, jedeš co nejrychleji, snažíš se nepřejet do trávy. To byl v polovině devadesátek celý závodní žánr pro velkou část hráčů a PC Rally do něj zapadá přesně tam, kam patří — do jeho střední části.

Hra nabízí tři režimy: trénink pro seznámení s ovládáním, volný výběr tratě a mistrovství. Ten poslední má smysl hrát jako první, protože jen tam se děje něco, co by se dalo nazvat progresí. Ovládání je funkční, nic víc. Auta reagují předvídatelně, tratě mají dostatečný počet zatáček na to, aby jízda nebyla jen přímočaré mačkání šipky vpřed. Grafika odpovídá roku vydání — plynná jízda na tehdejším hardwaru, vizuálně průměr pole.

PC Rally nepřinesla nic, co by žánr posouvalo. Nevymyslela nový pohled kamery, neměla licencované vozy ani kultovní soundtrack. Zestárla proto ne špatně, ale bezbarvě. Když si vedle ní vzpomenu na Screamer nebo Need for Speed ze stejného roku, je jasné, proč tahle hra nežije v kolektivní paměti hráčů. Nebyla špatná. Jen nebyla důvodem, proč si vzpomenout.

Dnes ji ocení hlavně sběratelé DOSových závodních her, kteří chtějí projet katalog žánru od A do Z. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedeš bez problémů a za dvacet minut víš vše, co o ní vědět potřebuješ. Pokud čekáš odpověď na otázku, jestli stojí za hodinu vašeho večera — záleží, jak moc tě baví číst encyklopedie místo beletrie.