Mummies

Průměrný počítač, průměrný monitor, dva joysticky zapojené do krabičky připojené na COM port — a támhle to běží. Mummies z roku 1986 jsou přesně takový titul, kterým se v devadesátkách zabíjela nuda na chatě nebo u kamaráda doma, když už všechno daleko zajímavějšího bylo zahráno.

Jde o jednoduchou arkádu, kde střídáš skupinu lučistů a chceš trefit mumie, které se k tobě blíží z různých stran obrazovky. Žánr přímo nezní, co je to — střílečka, věž, action — ale na obrazovce vidíš postavičky, střely a příšery. Cíl je primitivní: přežít, zabít co nejvíc nepřátel, zvýšit skóre. Klasika arcádní éry, kdy na obsah musel stačit hardware, jaký měl každý druhý domácí počítač.

Ovládání je stejně jednoduché jako myšlenka. Pohybuješ se, střílíš, snaživě si hlídáš, aby tě mumie nezavřely v koutě. Mechanika nemá hlubinu — nejde o reflexy jako třeba v Galaze, spíš o trpělivost a základní prostorové vnímání. Po deseti minutách znáš všechny triky. Po dvaceti si už říkáš, jestli to má smysl. Hra je užitková, bez pátek, bez příběhu, bez důvodu, proč bys se k ní zítra vrátil.

Mummies nejsou zlé, jen nepatrné. Tou dobou už existovaly tisíce titulů, které dělaly víc se stejným nebo menším kódem. Tohle je producent s velkou poctivostí odpracoval, ale bez vášně. Grafika je čitelná, zvuk — pokud vůbec je — se drží v pozadí. Hra nikoho neporazila, ale taky ji nikdo neochránil.

Dnes na ni kouknout? Ano, stojí to pár minut, aby sis připomněl, jak málo potřeboval počítač z poloviny osmdesátek k tomu, aby tě nějakou dobu zabavil. Ale žádný zázrak. Spíš doklad — že ne každá hra z éry osmibitů a brzké péčky byla zajímavá, i když byla hratelná.