Pamatuju si ten pocit, když jsem poprvé spustil Mortal Kombat Trilogy na svém 486ce a na monitoru se objevil výběr postav, který zabíral celou obrazovku. Kde se vzali všichni ti chlapi? Bylo jich tolik, že jsem chvíli nevěřil vlastním očím.

Midway v roce 1996 — na PC dorazila hra o rok později — udělal záchrannou síť pro celou trilogii. Mortal Kombat Trilogy bere postavy a stage z prvního, druhého a třetího dílu a cpě je do jednoho kotle. Příběhově se točí kolem Shao Kahnovy invaze ze čtyřky, pardon, z trojky — ale na zápletku tu nikdo moc nehledí. Jde o to mít konečně v jednom místě Kitanu, Reptilea, Jhonny Cage i Kabal a nechat je navzájem rozmontovat.

Hraje se to jako MK3 s jeho Run tlačítkem a kombo systémem, který byl tehdy moderní a dnes působí trochu kostrbatě. Ovládání na klávesnici bylo vždy kompromis — kdo měl joystick nebo gamepad, byl pánem světa, zbytek mačkal numpad a doufal. Fatality se na PC zadávaly se stejnou krutostí jako na arkádách, jen s vědomím, že máte šanci asi padesát procent, protože timing byl na monitoru s proměnlivým rozlišením vždy trochu jiný než v hale.

Co Trilogy přinesla, byl hlavně objem. Skoro třicet postav na jednom místě bylo v roce 1996 pořádná porce. Zároveň ale bylo znát, že jde o kompilaci — balance neexistuje jako pojem, některé postavy jsou zjevně silnější, a pokud víte, koho vybrat, počítačový soupeř nestojí za moc. Naproti tomu lokální multiplayer byl tehdy přesně to, proč si člověk vzal kamaráda a zapomněl na oběd. To se nezměnilo.

Dnes Trilogy zestárla tak, jak se dá čekat od konverzní PC verze arkádové hry z poloviny devadesátek. Grafika je pixelová a tmavá, digitalizovaní herci mají tu zvláštní gumovou estetiku, která buď nostalgicky hřeje u srdce, nebo odpuzuje — záleží na generaci. Kdo hledá vyváženou fighting game, půjde raději jinam. Kdo chce prožít tu specifickou éru, kdy byl Mortal Kombat synonymem pro zakázané ovoce a každý Fatality byl společenská událost u monitoru, ten tady najde přesně to, co hledá.