Devětadevadesát procent her, které jsem v devadesátkách hrál na 486, jsem hrál sám. Mine Bombers byl ta zbývající procenta — a proto jsem kvůli němu pral s bratrem o joystick.

Mine Bombers od finského studia Skitso Productions je z roku 1996 multiplayerová akční hra pro DOS, kde několik hráčů soutěží na jedné obrazovce o poklady ukryté v terénu. Žánrově je to přímý příbuzný Bombermana — plošný pohled shora, symetrická aréna, eliminace soupeřů a sbírání bonusů. Nic přelomového na papíře, ale přesně ten typ hry, který se na LAN party nebo u jednoho počítače nehrál hodinu, ale celé odpoledne.
Herní smyčka je jednoduchá: pohybuješ se po mapě, kladeš miny, vyhýbáš se výbuchům, sbíráš co se dá a snažíš se přežít déle než ostatní. Ovládání funguje, exploze mají uspokojivý grád a tempo hry se přirozeně stupňuje s tím, jak ubývá místa na mapě. Problém je, že hraní solo nemá téměř smysl — AI soupeři jsou spíš dekorace než výzva a po chvíli se hra bez živého protihráče rozpadne na nesmyslné klikání. Tohle je hra navržená pro dva lidi u jedné klávesnice, jinak zůstane stát na půl cesty.

Na svou dobu Mine Bombers vypadal obstojně — barevná grafika, čitelné prostředí, zvuky ze Sound Blasteru, které nezabíjely. Nezabíjely tehdy. Dnes je to záležitost čistě nostalgická nebo historicky zajímavá jako ukázka toho, co malé studio umělo v polovině devadesátek udělat bez větší distribuční podpory. Hratelnost zestárla lépe než grafika, ale není důvod si nalhávat, že by šlo o zapomenutý klenot.

Dnes Mine Bombers sedne tomu, kdo hledá kratochvíli pro dva u jednoho počítače a nechce trávit hodinu nastavováním. V prohlížeči přes DOSBox to spustíš za minutu, zahraješ deset kol a zavřeš. Přesně tak to fungovalo v roce 1996 a přesně tak to funguje dnes. Nárok na víc si ani tehdy nečinil.