Kwik Snax

Léto 1993, repráky chrlí béčkovou muziku a na obrazovce pobíhají animované postavičky, které jsem neznal jménem, ale okamžitě chápal: tohle je ta britská Codemasters škola. Levné, barevné, lehce chaotické a přitom záhadně návykové.

Kwik Snax je arkádová akce, kde ovládáte postavičky ze světa Dizzy — konkrétně členy takzvané Yolkfolk party. Zápletka je přesně tak absurdní, jak musí být: gang rozčílil mocného mága Zakse, který se pokoušel zdřímnout, a ten jako odvetu každého z nich zavřel do vlastního tematického světa. Denzil skončil v ledovém království, stařičký Grandpa v zemi kukačkových hodin. Codemasters tehdy stavěli na Dizzy univerzu doslova všechno a Kwik Snax je jedním z mnoha satelitních projektů kolem té žluté vejce-ikony.

Hratelnost stojí na jednoduchém principu: pohybujete se po obrazovce, sbíráte potravinové předměty a doručujete je na správná místa, přičemž vám překážejí nepřátelé s předvídatelnou, ale dost nepříjemnou AI. Ovládání je přímočaré, úrovně nepříliš velké, obtížnost stoupá postupně. Nic převratného — a to byl záměr. Codemasters v té době cílili na kluky s kapesným, kteří si kupovali hry v supermarketu za pár liber. A přesně takhle Kwik Snax vypadá a hraje se.

Co si z ní pamatuju nejvíc, je ten specifický pocit britského budget softwaru: hra vypadá skoro jako hračka, ale pod tím se skrývá solídní arkádová smyčka, která vás drží déle, než čekáte. Grafika je na DOS poměrně svěží, zvuky jsou přesně tak pípavé, jak EGA éra velela. Dnes hra zestárla čestně — je krátká, bez hloubky, ale neohrabá ani zlomená. Hraje se přesně tak, jak vypadá.

Dnes ji ocení především ti, kdo mají slabost pro britské akční hry raných devadesátek nebo pamatují Dizzy sérii jako součást dětství. Není to klenot, který objevíte a řeknete si, že jste ho ignorovali příliš dlouho. Je to spíš milá čtvrthodinka nostalgie — přesně na jedno odpoledne, přesně v prohlížeči, bez instalace a bez výčitek svědomí.