20,000 Leagues Under the Sea

Odkud se bere chuť proklouznout se submarinou hlubinami oceánu? Snad od stejného pocitu jako při čtení Vernea — tužby proniknout do neznáma, kde se světlo ztrácí a vládnou nestvůry. A právě tím žije 20,000 Leagues Under the Sea z roku 1988.

Jde o textovou adventuru na počítač IBM PC, kde se jako člen posádky Nautilu potloukat kolem mořských hlubin a zkoumají jejich tajemství. Není tu grafika, pouze slova a tvá představivost. Hra postavuje příběh, ty se pohybuješ příkazy, zkoumáš okolí, sbíráš předměty a řešíš logické zádrhely. Všechno je tu závislé na čtení, pochopení situace a na tom, že si vzpomeneš, kde jsi kterou věc našel.

Hraní se pohybuje mezi chůzí po lodích, kláštění se v místnostech a dialogy s posádkou. Ovládání je staroškolské — napíšeš příkaz, hra ti odpověď, a ty se pokusíš postoupit dál. Někdy je frustrující, protože hra nechce pochopit, co máš na mysli. Jiné chvíle jsou ale kouzelné — když ti náhle něco klikne a suddenly vidíš, jak se všechna ta slova skládají v pestrou scenérii podvodního světa. Tempa je klidné. Nespěcháš, jen se potloukat a přemýšlíš.

Dnes si ji zahrát znamená vstoupit do doby, kdy počítačové příběhy nestály na grafice, ale na slovech a tvé schopnosti číst mezi řádky. Není to hra pro toho, kdo chce hned střílecí akci. Je to spíš meditace — pomalý sestup do hlubin s jistotou, že tě tam čeká něco zajímavého.

Pokud tě v devadesátkách lákala příkazová řádka a procházení textových světů, dnes v prohlížeči ji najdeš bez problému. Stará se o tebe stejně jako kdysi — vede tě příběhem, ale nechce ti nic usnadnit. Přesně jak má být.