Double Dragon III - The Sacred Stones

Dvojí palice, dvojí nepřítel a tři posvátné kameny — tahle kombinace z raných devadesátek je prostě to, čím žije beat-em-up. Double Dragon III si vezl na počítač klasiku, kterou arcádní hráči znali z halen, a potvrdil, že na monitoru s DOS-em to funguje stejně podmanivě jako u obsluhy se joystickem.

Jde o klasickou mlácečku, kde se s bratrem Leem nebo sólo prolutuješ ulicí za ulicí a sbíráš si kámen na kámen. Nemusíš přemýšlet — jen bijeme, skáčeme a sbíráme rozseté padouchy po dlažbě. Hra se odehrává v Egyptě, Číně a na dalších egzotických místech, což tehdy bylo pro domácí počítače futuristické a nádheraně páchnoucí dobrodružstvím.

Ovládání je přímočaré a lepivé — právě jak se od takové hry čeká. Údery, kopy, jumpy. Když si vezmeš zbraň ze země, hra se otvírá nově. Nunchaky, meče, kostičky — každá věc mění rytmus boje. Mechaniky jsou staré jako hora, ale právě v tom je jejich kouzelství. Není tu nic, co by ti déle trvalo pochopit, a přesto tě hra nezavírá věčně do prvního levelu.

Grafika drží povedomí devadesátek — postava se posouvá po obrazovce s těmi správnými kostrou pohybu, věci blikají, když zmizí. Zvuk je, jak se říká, punkový — arkádní ping-pong, údery do těl a ta správná retro předchod. Nic elegantního, ale poctivě špinavé a energické.

Dnes to působí jako muzejní kousek, ale pokud máš rád jednoduchost a to horké pocení, když tě obklopí čtyři chlapi a ty se z toho vykutálíš, Double Dragon III se stává zásadou bez debaty. Na webu si ji spustíš v emulátoru za pár sekund a cítíš se jako v osmdesáté osmé v hale. Není to hra pro myslitele, ale pro ruce a srdce.