Thunderchopper

Helikoptéra se vznáší nad dunami, pod ní se mihují cíle a vy střílíte, střílíte, střílíte. Thunderchopper je archaický simulátor, který si ani neklame — jde jenom o to trefit co víc nepřátel, než aby vás trefili.

Druhá polovina osmdesátek, doba kdy se simulátory rozdělily na dva tábory. V jednom seděli seriózní konstruktéři typu Microprose s jejich F-15 a Gunship, kde jste čtvrt hodiny nastavoval sklon křídel a kontrolu přetížení. Na druhé straně byly arkádové kraviny jako Thunderchopper — stisknete klávesu nahoru, helikoptéra letí nahoru, a když stisknete háček, padají střely. Bez zbytečné fyziky. Bez náročného ovládání. Jen si to užijete.

Grafika je okamžitě rozpoznatelná: pohled z prvé osoby, desert pod vám, a nepřátelské jednotky se blíží jako na pásu. Odpálíte raketu, rozhlédnete se, najdete další cíl. Ovládání je jednoduché až prvoplánové, což je přesně tím, co hra potřebuje. Nic vás nedrží od toho, aby se vám podařilo zničit více věcí než minule. Už to je dost zábavné. Není tu detailní kabina, není tu realističký letový model — jen akce, která se odmítá složitě dívat do zrcadla.

Zestárla to všechno stejně, jak zestárnou všechny jednoduché arkádovky. Animace jsou hratkavé, zvuky se opakují v krátkých smyčkách a po páté zničené vesnici víte přesně, co vás čeká. Ale именто v tom spočívá její síla — Thunderchopper se nezapral do vědy o letectví, takže se také nezestárla nesmyslně. Je to prostě jednoduché, a jednoduché se v devadesátkách hrála bez výčitek.

Dnes si ji nezahrajete na fyzických DOS diskách, pokud nejste starý sběratel. V prohlížeči to ale funguje bez komplikací, a pokud máte chvilku na to být nula-jedničkovým voják a ničit věci v poušti bez důvodu, Thunderchopper je stále solidní zabití času. Není to šprt, není to slíbený meziplanetární střet, ale je to průzračné, nevybírá si a nezmírňuje se — tedy přesně to, co chcete od devadesátkového simulátoru.