F Godmom

Když se podíváš na obrazovku, vidíš babičku s flašetem v ruce a nahoře tančící démony. Tohle je F Godmom z roku 1991 — arkáda, která vůbec nevypadá, že by existovala. Není ji vidět nikde, recenze neexistují, fanouškovské stránky ji ignorují. Jen někde v archivu se motá jako zapomenutý soubor, který si vysloveně nikdo nemusí.

Máte klasickou plošinovku v duchu pozdních osmdesátek. Rozpohybujete si postavu skrz levely plné nepřátel, sbíráte předměty, skáčete přes propasti. Hra vás hodí rovnou do akce bez tutoriálu — stihnete si jít zvyknout, nebo skončíte. Ovládání je jednoduchý — pohyb, skok, útok. Žádné kravály s engine limity tady nejsou, jen jednoduchý gameplay, co buď funguje, nebo ne.

Paleta barev je místy veselá, místy bolí na oči; animace postav si dělají co chtějí. Grafika strádá tím obvyklým domácím ateliérem — vypadá, jako by ji dělal začátečník v Deluxe Paint za pár peněz. Hudba praskavá, zvuky jednoduché. Pero to neznamená, že je to automaticky špatně. Devatenáct devadesát jeden byl čas, kdy si počítače nemohly dovolit luxus, a ty, co se snažily za každou cenu, propadly zapomenutí.

Mechanicky jste tady svázaní — skákat, útočit, sbírat. Levely se neopakují s větvícími se cestami; jdete dopředu, překonáváte překážky, porazíte nepřátele. Jejich AI je předvídatelný a pomalý. Pokud chcete hardcore výzvu, tady ji nenajdete. Pokud chcete pocítit atmosféru jedné z tisíců arkád, které vydali nezávislí tvůrci, aspoň tohle dostanete.

Dnes si ji hrajete v prohlížeči skrz emulátor DOSBOX. Není to nic, co by vás změnilo, ale půlhodina smysluplného času jo — zvědavost, co bylo skryto v archivu, překoná zklamání. Je to svědectví, že i ty nejmenší hry měly svůj důvod existovat, i když na to dnes už nikdo nespomíná.