Day 5, The - Assault Dragon

Assault Dragon – tak to je jméno, které si z devadesátek pamatuje asi jediný, kdo ho měl náhodou na diskete od kamaráda. Hra z roku 1995 pro DOS, kterou objev v archivech vyvolá spíš "co to sakra je?" než nostalgickou radost. Ale právě v tom spočívá kouzlo fosilií – jsou nepolished, divné a obvykle úplně bez marketingu.

Day 5 je postupová střílečka s klasickým konceptem: létáš na dragonovi (teda nějaké draci věci) a sešíváš nepřátele projektily. Hra se odehrává v nějakém sci-fi maelströmu plném animovaných střihů a fialových výbuchů. Cílem je dojít co nejdál bez smrti, sbírat vylepšení a koukat na to, jak barvy blikají na schwarzeneggerovském monitorovém zářivý CRT obrazovky.

Mechanicky je Assault Dragon spíš průměrnější – ovládáš posun po obrazovce v osmi směrech, střílíš do přd a sbíráš power-upy, které mění tvůj arsenal. Nic revolučního. Hitboxy jsou nejasné, tmavá pozadí občas skrývají střely, kterýžto tahák nosily takovéhle indie lety. Hra nemá žádný tutorial, prostě ji spustíš a čekas, až ti pojede život. Jednotvárnost se střídá s momenty, kdy si řekneš: "hele, to byl zajímavý nepřítel," a pak tě zabije a hraješ od začátku.

Day 5 zůstal neznámý, protože si ho nikdo nehrnul. Nebyl na obalu každého časopisu, neměl animovaný opening jako Gundam nebo Sonic. Byl to ticho v tichosti, střílečka jako stovky jiných, která přežila jen proto, že ji někdo naimplementoval do ROM-u a dal ji na internet. Grafika dneška by ji ignorovala; zpátky v 95 to bylo slušně vypadající, obzvlášť pokud jsi měl 486.

Dnes ji můžeš zkusit v emulátoru či přes DOSBox, a pokud jsi do tichých stříleček (bez zvuku, bez slávy), může ti svým chaosem přijít docela zpestření. Nejde o mistrovské dílo, ale o artefakt – věc, která existuje, protože existovat měla, a která ti během deseti minut řekne, co je k řečení.