Virtual Bart

Bart Simpson sedí u počítače a hraje si na virtuálního průzkumníka. Jenže pak se věci pokazí a on se sám ocitne uvnitř svého vlastního počítačového světa. Virtual Bart je hybrid mezi logickými úlohami a plošinovkou, kterou pro Super Nintendo v roce 1994 připravila společnost Acclaim. Není to žádný průlomový titul, ale má svoje kouzlo — především v tom, že věc bere sám sebe jen napůl vážně.

Hraje se zde po úrovních, které jsou rozmanité možná až do deprese. Jednu chvíli zbíháš po platformách jako v klasické plošinovce, hned potom zase řešíš logické skládačky, kde musíš najít cestu ven z bludiště nebo manipulovat s bloky. Někdy se ocitnešs v miniklipu připomínajícím střílečku, jindy jdeš postupně nahoru po jednotlivých prvních, abys se dostal na výšku. Herní mechaniky jsou jednoduché — skákání, sbírání předmětů, občasné řešení puzzle. Ovládání není přesné, což v některých fázích vadí, ale v jiných vlastně hraje do nálady věci.

Obsessed koncept je zajímavý — různorodost verzí jednotlivých etap brání tak, aby hra tuhla do rutiny. Problém je, že ne všechny miniigry fungují stejně dobře. Zatímco tradiční plošinovkové pasáže mají svůj ritmus, logické úlohy se někdy zdají zbytečně lenoské nebo naopak matoucí. Grafika je typická pro SNES — barevná, zábavná, odpovídající seriálu, který hru kontextuje.

Virtual Bart není hra, kterou bys hrál znovu a znovu. Vytrvá v paměti spíše jako podivná kuriozita — experiment, kdy si vydavatel řekl: „Pojďme věc udělat úplně jinak." Je to středně obtížné, místy frustrující, ale má osobnost. Dnes si ji půjčíš na emulátoru spíš z nostalgie než z hlediska zábavné hodiny. Nicméně když si ji vezmeš bez vysokých očekávání, najdeš v ní něco, co mnohé později vydané hry postrádají — neochotu se podřídit konvencím.

Komu se bude hodit? Sběračům klasických Simpsons her, případně těm, kterých zajímají experimentální tituly ze začátku devadesátek. A ano, lze ji hrát v prohlížeči — archiv SNES her je dnes dosažitelný několika kliknutími.