Super Solvers Treasure Mountain

Když jsem poprvé slyšel jméno Treasure Mountain, představil jsem si něco jiného. Místo přísného dungeonu s dragony tu byla edukativní hra s rozumovými úkoly, kterou v devadesátkách vydávala americká firma zabývající se školským softwarem. Na obrazovce se objevoval průhledný karavan, kterým ses vydával do hory za pokladem, ale cestou tě zastavovaly logické hádanky.

Je to veselá mozaika různých typů puzzle. Skládáš obrazy z kousků, luštíš, kde co patří podle barev a tvarů, řešíš slovní rébusy, rozpoznáváš vzory. Každou úroveň představuje jeden typ hlavolamu. Grafika je barevná, až infantilní — na péči o modernější vzhled se tvůrci netrápili. Stejně tak zvuky jsou základní, spíš včasné DOS bidýnky. Ale právě v tom je ta doba vidět — software z doby, kdy počítač sloužil především k učení, ne zábavě.

Ovládáš to myší, takže klikáš a táhneš dílky na místo. Tempo je pohodlné, bez časomíry, která by tě nespěchala. Když si někde nevěříš, prostě zkusíš znovu. Chyby tě nepotrestají — jen Ti řeknou, že to není správně. Přesně jako při školním cvičení. Hraní není nijak náročné ani vzrušující, ale právě proto může být uklidňující. Žádná adrenalin, žádný čas na odpočítávání.

Treasure Mountain příliš nestárne, protože vlastně nebyla součástí nějaké revoluce. Byla jen jedním z tisíců edukačních titulů, které rodičové balili do počítačů se slovy, že dítě se bude učit. Funkčně přesně splňuje, co slibuje — logiku a trpělivost. Originalita jí nechybí, ale ani se nezbláhuje. Je to upřímný software bez nadsázky a bez snahy si hrát na to, že je něco víc, než je.

Dnes ji zahrát znamená vrátit se do času, kdy počítač nebyl zábavní průmyslem, ale především nástrojem. Ty mladší už si ji možná nepamatují, ale znáte ji díky písničce. A pokud Ti logické úkoly dělají radost a nejsi chytrák, který to chce koukat v půl minutě, sáhni po ní. V prohlížeči se změní z bytostného kusu na nostalgie, která funguje přesně tak, jak byla původně zamýšlena — bez zvuků okolního světa.