Red Lightning

Když se mezi DOS adventurama objevila hra, která tě vrhne do role pilota zahaleného v tajemství, věděl jsem, že to nebude průměrná point-and-click nudliara. Red Lightning tě hází do kokpitu, do noci plné otázek — a pak tě nechá přemýšlet.

Jde o sci-fi adventuru se vším, co k tomu patří. Někam v roce 1989, kdy se počítače teprve učily vypravět příběhy, tady byl kousek futuristické záhady v trochu archaickém balení. Najdeš se v letadle, okolí není zrovna přátelské a tvým úkolem je zjistit, co se sakra děje. Klasická setup, klasické dilema — ale právě tohle je na těchto starých adventurách fascinující.

Ovládání je to, na co sis v devadesátkách zvykl: klávesnice, psaní příkazů, čekání, jestli hra pochopí, co jsi chtěl napsat. Red Lightning je čistá textová přikázkovka bez grafiky, která by tě rozptylovala, bez ikon, bez pohodlí. Každý pokus je zároveň přiznáním se k vlastní neznalosti — co když zkusím tuto kombinaci? Co když vezmu tenhle předmět? Hraní je spíš meditace než hra, ale právě na tom závisí její osobitost. Chyby se penalizují, a tak učiníš opatrněji.

Red Lightning patří mezi ty hry, které dnes skoro nikdo neví, že existují. Nový plevel v historii počítačování, který nebyl dost zajímavý na to, aby se o něm psalo, ani dost špatný na to, aby se stal kultovní kalamitou. Zestárla — to znamená, že dnes je to především dokument doby, když textové adventure měly ještě chuť pokroutit tvojí hlavu.

Zahrát si ji dnes v prohlížeči má smysl hlavně, pokud chceš vychutnávat retro v jeho čisté podobě. Nejde o retrospektivní kýč, nejde o nostalgie zakázanou do retro-filtru — jde o chvíli, kdy počítač předstírá, že ví něco, co ty ne. A ty se to snažiš zjistit. To je všechno.