Kdyby se měl červ rozhodnout mezi zemí a pizzou, zvolby si bez váhání pizzu. Pizza Worm je jednoduché dobrodružství z roku 1994, kde píšťalkou vedený červ prolézá po obrazovce a snaží se sníst co nejvíc pizzy, aniž by si poranil svou dlouhou, vláken naleštěnou tělo. Nic složitého, nic prevratného — jen čistá čtyřiadvacetihodinová arkáda.

Pohybuješ červem v dvojrozměrném světě plném rozházeného jídla a překážek. Tvůj cíl je prostý: sbírat pizzu, vyhýbat se sám sobě a než vypršší čas, nahromadit body. Hra se chová jako vzdálený příbuzný Snaků — ta základní mechanika je stejná, jen s pizzí na talíři místo jablíček. Každou chvilí se tvoje tělo prodlužuje, čím více pizzy sníš, tím víc se máš co obcházet.
Ovládání je přímočaré, šipky a hotovo. Problém je v tom, že pizza se objevuje náhodně a někdy docela nešikovně — třeba u vlastního ocasu. Hra nechybí precizního timingu ani dramatických situací, ale má svůj specifický sixties-ový rafinement. Grafika je minimalistická, zvuky těch, co si pamatují PC speakery na plný prvýho, budou znát — jednoduché pípání jako z elektronického hrací skříňky. Nic neslibuje, nic neklame.
Pizza Worm je zajímavá především jako doklad toho, jak těsně byly herní nápady devadesátkám u sebe. Méně budou zajímat ty, co čekají něco lépe vymyšleného. Hra není tak hluboká, aby vřela do mozku, a není ani tak demoničky těžká, aby tě frustrovala na smrti. Zkrátka — průměr, který si zapamatoval spíš svým existenčním klidem.
Dnes ji zkusit v prohlížeči stojí třeba pět minut, když chceš najít si odpočinek od moderních battleroyalek a free-to-play past. Je to jako sníst starý kváskový chlebek — neuvěřitelný, ale někdy si člověk vezme i toto.