Simon the Sorcerer (1993) — britská odpověď na LucasArts

Drzý puberťák v mikině, kouzelnická čapka nakřivo a jazyk ostrý jako Rimmerova ironie — tak vtrhla na scénu britská odpověď na LucasArts. Simon the Sorcerer z roku 1993 nebyl jen další point-and-click adventura; byl to hravý, ručně kreslený výsměch celému fantasy žánru, který dokázal, že i malé anglické studio umí konkurovat americkým gigantům. A že u toho může být pořádná legrace.

Z hororu ke kouzlům — proměna Horrorsoftu

Než se objevil Simon, jmenovalo se studio úplně jinak a dělalo úplně jiné hry. Pod hlavičkou Horrorsoft vznikaly ponuré adventury a RPG jako Personal Nightmare, dvojice Elvira a temný Waxworks — tituly plné krve, oblud a atmosféry béčkových hororů. Firma stála v anglickém Birminghamu a její duší byl Mike Woodroffe. Když ale začátkem 90. let zaválcoval trh žánr komediálních adventur pod taktovkou americké LucasArts, rozhodlo se studio pro odvážný obrat. Přejmenovalo se na Adventure Soft a vsadilo na masový, rodinně přívětivý humor místo krve. Úspěch Simona tuhle sázku definitivně potvrdil a značka Horrorsoft zmizela v propadlišti dějin.

Jak se rodil Simon — otec, syn a jedna kouzelnická čapka

Simon the Sorcerer je rodinný podnik v tom nejdoslovnějším smyslu. Hru režíroval a produkoval veterán Mike Woodroffe, ale scénář a herní design má na svědomí jeho syn Simon Woodroffe — po němž hlavní hrdina nese jméno. K nim se přidal programátor a spoluproducent Alan Bridgman a jako vedoucí výtvarník Paul Drummond. Celkově se na hře podílel tým zhruba patnácti lidí, což byla na britské poměry a na tak ambiciózní adventuru slušná parta. Cílem bylo jasně dané: udělat „britské LucasArts" — hru, která by se svým vtipem, ovládáním i výtvarnou úrovní směle postavila sériím jako Monkey Island nebo Day of the Tentacle.

Příběh a svět — chlapec, čarodějná kniha a zlý Sordid

Zápletka ctí osvědčené pohádkové schéma a hravě si z něj utahuje. Dvanáctiletý Simon najde ve svém pokoji tajemnou čarodějnickou knihu, kterou jeho pes Chippy zavleče do půdní skříně. Kniha se ukáže být portálem do paralelního fantasy světa, kde na Simona hned čeká úkol jako z učebnice: má se stát kouzelníkem, osvobodit zajatého mága Calypsa a zastavit zlého čaroděje Sordida. Cesta vede přes zkamenělé oběti Sordidovy hůlky až do Ohnivých jam Rondoru, kde je potřeba hůlku zničit a se samotným Sordidem to vyřídit ráznou strkanicí do plamenů. Klasické „zachraň svět" tažení, jenže vyprávěné s neustálým mrknutím oka.

Humor jako hlavní zbraň — parodie na všechno kolem

Simon není hrdina, kterému bys chtěl podat ruku — je to sarkastický, líný a věčně otrávený puberťák, a přesně v tom je jeho kouzlo. Jeho postava mísí ironii Blackaddera, zoufalství knihovníka Rincewinda z Zeměplochy a drzost Guybrushe Threepwooda z Monkey Island. Svět kolem něj je jedna velká narážka: hra si utahuje z Pratchettovy Zeměplochy, z Pána prstenů, z Narnie (skříň jako portál není náhoda) i z klasických pohádek jako Jack a fazolový stonek, Locika nebo Tři kozli Kaubové. Dialogy jsou nabité pop-kulturními hláškami a hra se nebojí bořit čtvrtou stěnu. Právě tenhle typicky suchý britský humor odlišil Simona od americké konkurence.

Hádanky a herní design — logika, inventář a řádka sloves

Simon je poctivá stará škola point-and-click adventur. Ovládání stojí na kombinaci ikonek sloves a rozsáhlého inventáře — hráč sbírá předměty, kombinuje je, prozkoumává, mluví s bizarními postavami a řeší hádanky, které jsou většinou logické, ale rády sklouznou k té typicky adventurní „ptačí" logice, kdy je řešení vtipné právě proto, že by vás nikdy nenapadlo. Právě dialogové stromy a ukecané postavy patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí: mluvit se dá skoro s každým a Simonovy jízlivé komentáře na vše, co prozkoumáte, se vyplatí číst do posledního řádku. Hra vás nikdy netrestá smrtí ve slepé uličce, takže se můžete v klidu bavit objevováním — přesně v duchu přátelské filozofie adventur od LucasArts, kterou si studio vzalo za vzor.

Engine AGOS pod kapotou — od textového MUDu k adventuře

Technické srdce hry má překvapivě dobrodružný rodokmen. Simon běží na enginu AGOS (Adventure Graphic Operating System), který ve studiu evolučně vyrostl z dřívějšího systému pohánějícího hororové tituly. Jeho kořeny přitom sahají až k textovému online světu AberMUD — na raných verzích parseru se ve firmě podílel i pozdější legendární linuxový vývojář Alan Cox. AGOS tedy původně uměl rozumět psaným příkazům a teprve postupně dostal grafickou nadstavbu a myší point-and-click ovládání. Tahle historie vysvětluje, proč engine zvládal poměrně bohatou logiku a rozsáhlé skriptování. Rozhraní hry používá klasickou lištu slovesných příkazů (vezmi, prozkoumej, promluv, použij…) po vzoru tehdejších LucasArts adventur.

Ručně kreslené kouzlo — papír, skener a spousta trpělivosti

Výtvarná stránka Simona stárne pozoruhodně dobře, a to díky poctivé ruční práci. Veškeré pozadí i postavy se nejprve nakreslily na papír, pak naskenovaly do počítače a teprve v něm se ručně kolorovaly a doplňovaly detaily. Na počítačovou část se používaly nástroje jako Autodesk Animator. Výsledkem byly bohaté, měkké a detailní kulisy fantasy světa, které mají charakteristický „malovaný" nádech odlišný od striktně pixelové estetiky mnoha konkurentů. Ruční linka dala hře osobitý vizuál, jenž se stal jednou z jejích nejvíce chválených předností.

CD-ROM a hlas Chrise Barrieho — dabing z Červeného trpaslíka

Rok po premiéře přišel tah, který Simona vystřelil mezi vývojářské výkladní skříně nové éry: CD-ROM „talkie" edice z roku 1994, vydaná i pro Amigu CD32. Volnou kapacitu disku studio využilo na plný dabing a pro roli Simona (a řady dalších postav) získalo Chrise Barrieho — herce, kterého britské publikum milovalo jako samolibého Rimmera ze sci-fi sitcomu Červený trpaslík (Red Dwarf) a z The Brittas Empire. Jeho suchý, ironický přednes seděl na sarkastického Simona jako ulitý a z „talkie" verze se stala ta definitivní. Kolem nahrávání koluje mezi fanoušky historka o vyčerpávajícím několikadenním maratonu u nekonečných šálků čaje; berte ji spíš jako pěknou legendu než jako doložený fakt, ale dobře vystihuje, jak náročné dabování celé adventury tehdy bylo. Hudbu k hře složilo studio Media Sorcery (Adam Gilmore a Mark McLeod).

Dobový ohlas a prodeje — trhák z Birminghamu

Recenzenti si Simona zamilovali. Chválili především jeho humor, propracovanou ručně kreslenou grafiku a celkovou úroveň produkce, která se nemusela stydět vedle amerických vzorů. Souhrnné hodnocení hry se pohybuje kolem 86 %. Drobnou výtku sklízela snad jen místy lineárnější stavba příběhu. Komerčně šlo o velký úspěch: do září 1999 se prodalo přes 600 000 kusů, což z hry udělalo jednu z nejúspěšnějších britských adventur své doby. V roce 2011 zařadil server Adventure Gamers Simona na 44. místo žebříčku nejlepších adventur všech dob — pěkný důkaz, že hra zestárla s grácií.

1. 1993
   Premiéra Simona pro Amigu a MS-DOS (27. září); studio definitivně opouští značku Horrorsoft.
2. 1994
   CD-ROM „talkie" edice s dabingem Chrise Barrieho, také pro Amigu CD32.
3. 1995
   Vychází pokračování Simon the Sorcerer II: The Lion, the Wizard and the Wardrobe.
4. 1999
   Celkové prodeje prvního dílu překračují 600 000 kusů.
5. 2008
   Znovuvydání na GOG.com přivádí hru na moderní počítače.
6. 2018
   25th Anniversary Edition míří na Steam, GOG a iOS.

Pokračování a dědictví — Simonovo dlouhé kouzlení

Úspěch prvního dílu založil celou sérii. Dvojka Simon the Sorcerer II: The Lion, the Wizard and the Wardrobe (1995) navázala na osvědčenou formuli i britský humor a dodnes ji mnozí fanoušci považují za vrchol série. Později přišel kontroverzní přechod do 3D (Simon the Sorcerer 3D) a v novém tisíciletí ještě další díly (Simon the Sorcerer 4 a další), tentokrát už z rukou jiných tvůrců a s vlažnějším přijetím. Podstatné ale je, že první Simon zůstal etalonem britské adventurní školy 90. let — důkazem, že vtip, osobitá grafika a chytré hádanky přežijí desetiletí. V roce 2024 značku oživilo italské studio Smallthing Studios remakem-prequelem Simon the Sorcerer Origins, který sáhl přesně po tom, co dělalo originál výjimečným: po humoru a ručně kreslené eleganci.

Jak Simona hrát dnes — ScummVM a moderní edice

Dobrá zpráva pro každého, kdo si chce zavzpomínat nebo hru poznat poprvé: Simon je díky ScummVM dokonale zachovaný. Open-source engine ScummVM podporuje AGOS a jak Simona 1, tak Simona 2 rozjede bez známých problémů na moderním Windows, Linuxu i macOS. Stačí mít originální datové soubory a ScummVM se postará o zbytek — včetně plně ozvučené CD verze s hlasem Chrise Barrieho. Kdo nechce nic řešit, sáhne po digitálních vydáních na GOG.com nebo Steamu, případně po výročních edicích pro mobily. Ať tak či onak, ta stará ruční kresba a suchý britský vtip fungují i po více než třiceti letech.

Časté otázky

Zdroje a další čtení

• Wikipedia — Simon the Sorcerer
• Wikipedia — Adventure Soft
• MobyGames — Simon the Sorcerer (1993)
• ScummVM — kompatibilita Simon the Sorcerer (engine AGOS)
• Adventure Gamers — Simon the Sorcerer
• VGC — rozhovor o remaku Simon the Sorcerer Origins