Mario is Missing!

Luigi se toulá po světě a sbírá suvenýry, aby vysvobudil své slavného bratra. Zvláštní titul od neznámého výrobce ze začátku devadesátek — edukativní hra, která se chce poučit o zeměpisu, ale nejdřív si chce pohrát na detektiva.

Jde o logickou skládanku v kostýmu Mario francháýzy. Dostaneš seznam ukradeného zboží a mapu světa, prolupeš indexy a encyklopedii, abys zjistil, kam se to všechno podělo. Dáš dohromady stopy — odkud jsou předměty, jak se tam vážou městy a osobami, a vyvodíš závěr. Pak jdeš na správné místo a vrátíš věc. To je celý ten game loop.

Hraje se to pomalounce. Čtení, klikání, čekání na kreslení obrazovky — není tu žádný spěch ani adrenalín. Mechanika je hloupá: buď máš správné dedukční schopnosti a zblbneš nudou, nebo máš smůlu a klikáš naslepo. Ovládání je příslušenství, kterému ani pořádně neříkáš ovládání. Grafika je popisná, hudba repetitivní.

Historicky je to pokus, jak koukat na edukativní hry — ne jako na nudné knihy s knížkou, ale jako na součást oblíbeného světa. Byla to populární na školách a u rodičů, kteří věřili, že hra o Luigim učí jejich dítě víc než učebnice. Dnes to vypadá jako příslušenství k marchandizingu, kterému někdo zaklíčoval slib vzdělání.

Zestárla lítostivě. Tempo je dnes nesnesitelné, grafika vypadá jako projekt předsálkového věku, a samotná logika není myšlenka, je to jen testování paměti. Kdo si to chce zahrát dnes? Lidi, co hledají kuriozitu nebo kompletista Mario věcí. Pro ostatní je to spíš zajímavost — podívat se, co se podařilo těm, kteří mysleli, že vzdělání a zábava se dají něco najednou.