Tahák na čísla ze staré éry, kdy se MS-DOS počítače snažily konkurovat kasínům i loterií. Lottery není hra v tradičním slova smyslu — je to simulátor losování, který se chová jako tlačítko bez krytí. Vydáno v devadesátkách, kdy se na shareware archívech válely tisíce podobných nástrojů, z nichž devadesát procent bylo absolutně zbytečných.

Hraju si na člověka, kterého zajímá losování čísel. Vyberu si rozpětí, počet čísel k tahu, občas si nastavím podmínky. Program pak generates kombinaci — je to poctivé losování nebo je to podvod, který zatáhá vždy stejně? Technicky vzato to není hra, je to aplikace. Žádná grafika, žádný příběh, žádný důvod se sem vracet.
Ovládání je prosté jako házení mincí — vstup, klik, výsledek. Žádná složitost, žádné překvapení. Spustíš to, padne číslo, a pak? Není tam nic, co by tě vrátilo. Některé věci potřebují hru, aby měly smysl. Loterie samo o sobě je nudná, pokud jde jen o náhodu bez sázky, bez ceny, bez vůbec čehokoliv na konci.
Lottery reprezentuje éru software, kterou dnes vnímáme jako digitální plevele — programy, které řešily nic, které existovaly jen proto, že existovat mohly. Technicky funguje. Graficky nic nevyčnívá. Zvukově nic neruší. Je to absolutní průměr zvednutý na úroveň aplikace.
Dnes si ji zahrát? Jedině pokud potřebuješ generátor náhodných čísel a máš zrovna přístup do MS-DOSu. Jinak jsou tam lepší řešení, třeba prostě si vezmi tužku a papír. Lottery je hra, která nikdy nebyla hra a nikdy nebude. Je to artefakt, který když si spustíš, pochopíš přesně, proč byl shareware v devadesátkách taková džungle.