Highway Hunter

Rok 1995, garហáž plná krabic se softwarem za stovku a já zkouším všechno, co mi kolega přinesl na disketách. Highway Hunter se načetl, zahrál úvodní fanfáru a já pochopil, že tohle nebude AAA titul. Ale jel jsem dál.

Safari Software Ltd. servíruje vertikální scrollovací střílečku s postsapokalyptickým nátěrem. Cizáci ovládli Zemi, terraformují ji k obrazu svému a lidstvo pomalu dusí. Hráč sedí za volantem bojového vozidla MASTER — jakési obrněné příšery, která se řítí po dálnici vstříc nepřátelským formacím. Zápletka je napsaná stylem, který by neprošel ani ve školním slohavém cvičení, ale v roce 1995 to nikoho moc netrápilo. Důležité bylo, že máš důvod střílet.

Samotné hraní je přímočaré až na kost. Jedeš dopředu, míříš, střílíš, vyhýbáš se. Vozidlo se pohybuje po silnici, kolem jedou nebo létají nepřátelé a občas přijde něco většího jako boss. Ovládání myší nebo klávesnicí funguje bez zádrhelů, odezva je slušná. Hra vypadá barevně a relativně svižně na tehdejší poměry nízkorozpočtové produkce — není to Raptor ani Tyrian, to si nezakecávejme, ale pro svůj původ to není ostuda. Zvuky ze Sound Blasteru plní účel: výbuchy praskají, motory bručí.

Problém je jinde. Highway Hunter nemá moc co říct. Úrovně se opakují v nápadech rychleji, než by člověk čekal, obtížnost je nekonzistentní a hra neodměňuje za lepší hraní žádnou výraznější eskalací. Chybí ten pocit gradace, který dělal tehdejší špičkové střílečky nezapomenutelnými. Highway Hunter byl titul, který jsi dohrál jednou za odpoledne a pak na něj nezanevřel, ale prostě — pustil jsi jiný disk.

Dnes je to kuriozita pro ty, kdo chtějí vidět, jak vypadala produkce mimo velká studia v polovině devadesátek. Žádné zázraky, žádné skryté genialitě, ale čtvrt hodiny autentické nostalgické atmosféry si odsud odneseš. Pokud tě baví vertikální střílečky a nevadí ti, že tenhle exemplář nestojí v čele žánru, klidně si ho rozjeď v prohlížeči — neinstaluješ, netrpíš s DOSBoxem a ztratíš jen trochu času.