Rok 1995, polovina devadesátek, a na scéně závodních simulací na PC zuří war of attrition. Microprose má Grand Prix 2, EA tlačí IndyCar, a někde uprostřed tohohle pole startuje F1 World Championship Edition od Peakstar Software — tichá, skoro bez povšimnutí.

Hra staví na tehdejším mistrovství světa Formule 1 a nabízí to, co od titulu s takovým názvem čekáte: všechny okruhy ze sezónního kalendáře, reálné týmy a jezdce a ambici přiblížit se simulaci. Nejde o arkádový odpad, kde se řítíte zatáčkami jako po kolejích. Peakstar mířil výš, i když ruce mu ne vždy stačily.

Základ hratelnosti je solidní — máte k dispozici trénink, kvalifikaci a závod, plus možnost doladit nastavení vozu před startem. Fyzika je kompromis mezi přístupností a simulací, což v praxi znamená, že auto se chová rozumně, ale špičkové tituly té doby ji překonávají. Ovládání klávesnicí je snesitelné, s joystickem lepší. Grafika jela na dobovém 3D enginu s polygonálním prostředím, které bylo v pořádku na svou dobu — dnes vypadá jako stavebnice Lego na dálnici.

Co si na téhle hře pamatuju nejvíc, je ten pocit dostupnosti. Grand Prix 2 bylo technicky geniální, ale chtělo po vás zájem a trpělivost. F1 WCE vás nechalo sednout a jet. Nebyla to nejlepší Formule 1 hra roku 1995 — to říkám na rovinu — ale nebyla ani špatná. Zůstala ve stínu větších titulů, přestože měla co nabídnout lidem, kteří chtěli něco mezi arkádou a plnou simulací. Dnes zestárla bez větší krásy: engine je viditelně limitovaný, AI má své mouchy a zvuky Sound Blasteru nepřenesou vás zpátky tak silně jako u jiných titulů té éry.

Dnes ji doporučím konkrétnímu typu hráče: tomu, kdo chce projít devadesátkový F1 výčet a nezaleknout se strmé křivky učení Grand Prix 2. Je to kus závodní historie ze středního patra, na který skoro nikdo nevzpomíná — a právě proto má smysl ho občas vytáhnout. V prohlížeči přes DOSBox ji rozjedete bez větší námahy a na pár kol si vzpomenete, proč byly Formule 1 hry v devadesátkách tak důležitou součástí každého herního počítače u nás.