This review hasn’t been translated yet — showing the original (Čeština).
Má to být vzdělávací demo nebo reklama? U Toshiby T2000 nikdy nevíš. Tohle je totiž program z roku 1991, který tě měl seznámit s notebookem, kterým chtěla japonská firma konkurovat IBM. Není to hra v klasickém slova smyslu — spíš interaktivní prezentace, která se snaží prodat hardware skrz obrazovku.
Co se tu děje? Projdeš si postupně možnosti stroje — displej, klávesnici, procesorem, baterií. Vybíráš si kapitoly z nabídky a čteš texty kombinované s jednoduchou grafikou. Občas něco klikneš, občas něco zanimujete. Není to hezký, není to povedené, ale v tom čase to mělo smysl — když jsi šel koupit počítač za čtrnáct tisíc korun, chtěl jsi aspoň vidět, na co ti to bude.
Samotné hraní je nudné. Navigace je přímočará, text se čte pomalu, interakce jsou minimální. Chybí tomu energia — mohlo by to být vtipné, mohlo by se to snažit bavit, ale místo toho jen informuje. Grafika je takový ten typický DOS-présentation-design: malované postavičky, pastelové barvy, písmo, které dnes vypadá jako špechorápátko na monitoru. Audio? Tóny, kterých se člověk rád zbavuje.
Z historického pohledu je to zajímavé. Vidíš, jak se firmy snažily komunikovat s běžným uživatelem, když ještě neexistovaly webové stránky. Tohle je zaklínač přenosných počítačů vzniklý v nejstylejší možné formě — skrz DOS menu a CGA paletu. Toshiba si myslela, že tohle upoutá ty správné lidi. Možná to kdysi fungovalo na veletrhu, nafouknuté v pendrive, připojené na starý projektor.
Dneska si ji zahrát můžeš, ale spiš jako kuriozitu. Nejde o hru, kterou hraješ kvůli zábavě, ale kvůli času, který reprezentuje. Chceš vidět, jak firma z roku 1991 vysvětlovala techniku? Tady máš svou odpověď. Klickat si tu dneska nikoho nebaví, ale historicky vzato — je to vlastně fascinující dinosaurus.
old