Earthworm Jim

Červ se zbraní místo rukou — to je Earthworm Jim, a když si poprvé vezmeš ovladač, máš pocit, že jsi chytil něco živého a rozjívaného. Sega Mega Drive dostala v roce 1994 jednu z nejbláznivějších plošinovek své doby, kterou vytvořil Doug Tennapel. Hra vůbec neplánuje být normální, a to je přesně důvod, proč se vrátíš.

Hrají se čtyři úrovně — každá jiných šílených rozměrů. Jsi červ v raketovém obleku, který skáče a střílí sliny jako projektily. Přestaň čekat na logiku. Úrovně jsou od aut přes robotické prostředí až po zcela bizarní kulisy — a každá je jiná. Konec každé úrovně znamená surrealistickou bitku s nějakým snovým protivníkem. Hra v tom nemá konkurenci: chaos je návrhový prvek, ne chyba.

Ovládání je svižné, ale občas ti nohy neposlechnou přesně podle představy — ten červ si skáče po své trati a ty se snažíš ho usměrňovat. Je to trochu frustrující, zejména když padáš do propasti, kterou jsi pořádně neviděl. Střílení funguje solidně, ale střílíš opravdu jen sliny, což vypadá srandovně a hraje se to bez sebemenší vážnosti. Grafika? Surrealistická, barevná, plná detailů v pozadí, které vůbec nejsou důležité, ale zkrášlují svět.

Earthworm Jim přinesla do devadesátkových plošinovek dávku šílenosti, kterou tehdy mělo málokdo. Stejný tým stojí za stejnojmenným kresleným seriálem, takže jsi uprostřed autorské vize, ne generické arkády. Hra zestárla víceméně dobře — na moderním monitoru vypadá pěkně a hraje se stále svižně. Jenom ta přesnost skoků občas bolí.

Dnes si ji zahraješ, pokud máš rád něco netypického, pokud tě neodradí trocha frustrace z ovládání a pokud si chceš připomenout, jak devadesátkám bylo dovoleno být divné bez omluvy.