Rok 1992, monitor chvějící se na stole, Sound Blaster chrčí něco, co má být atmosférická hudba. A já sedím u sharewarové adventury od člověka, jehož jméno jsem tehdy neznal a dnes ho zná jen málokdo. Tim Wisseman — jeden vývojář, jeden záhadný ostrůvek, jedna hra, která mi lezla pod kůži víc, než jsem čekal.

Defender of Boston: The Rock Island Mystery je textově orientovaná adventura zasazená do světa, který hodně dluží H. P. Lovecraftovi. Hrajete za agenta tajemné bostonské organizace zvané Fanus, jejíž účel vám hra nikdy zcela nevysvětlí — a to záměrně. Posílají vás na Rock Island vyšetřit záhadu, která kombinuje detektivní napětí, science fiction a otevřené hrůzy z neznáma. Není to žádná AAA produkce. Je to jeden člověk s vizí, trocha bratrovské pomoci a hodně ambicí.
Hra funguje na principu textových příkazů, jak bylo v té době u adventur zvykem. Prozkoumáváte lokace, sbíráte předměty, mluvíte s postavami a snažíte se pochopit, co se na ostrově vlastně děje. Parser není nejchytřejší — občas zkouší trpělivost, když odmítne pochopit, co po něm chcete. Ale atmosféra to táhne dopředu. Wisseman věděl, jak vytvořit pocit izolace a neklidu z mála prostředků. Popis prostředí je hutný, místy až nepříjemně živý.

Co si na téhle hře pamatuju nejvíc, je právě ta lovecraftovská neurčitost. Zlo, které vás ohrožuje, nikdy není zcela popsané. Organizace, pro kterou pracujete, nikdy není zcela vysvětlená. Je to hra, která vám záměrně neřekne všechno, a na počátku devadesátek, kdy jsem byl zvyklý na jasné mise a přehledné nepřátele, to bylo dezorientující způsobem, který fungoval. Dnes by se tomu říkalo „environmental storytelling". Tehdy jsem tomu říkal „co to sakra je".

Zestárla očekávaně — parser adventury s omezeným slovníkem nejsou v roce 2024 komfortní zábava. Kdo s nimi nevyrostl, bude bojovat s ovládáním víc než se záhadou samotnou. Ale pro toho, kdo chce okusit sharewarovou éru v její surové podobě — malý projekt s osobitou atmosférou, bez brokátového polstrování velkých studií — tohle je přesně to. Zahrajte si ji v prohlížeči, když máte hodinu navíc a chuť na něco, co nedrží za ruku.