Dead Eyed Dick

Když se Spectrum bootuje a na obrazovce se objeví jméno Dead Eyed Dick, váhneš. Co to bude? Западní střelecká hra? Logická hra o detektivovi? Hra vám to brzy ujasní — je to překvapivě syrovitý action, kterým si na osmibitu začali hrát ve chvíli, kdy měl procesor co dělat.

Jde o střílečku z ptačí perspektivy, kde ovládáš postavičku, která se pohybuje po herní ploše a snaží se neutralizovat nepřátele. Není to nic složitého — choď, střílej, přežij. Atmosféra připomíná spíš nějakou urgentní misi než klidný střet. Spektrum si s tím poradilo po svém způsobu: monochromní nebo jednobarevný svět, kde se orientuješ podle herního pole a pozic protivníků.

Mechanika je jednoduchá, ale bezpečnostní marže máte skoro nulovou. Jeden dotek nepřítele a je po vás. Hra netestuje tvoji taktiku, spíš tvé reflexy a schopnost plánovat pohyb o několik tahů dopředu. Při ovládání se cítí typické spectrum zpožení a určitá tuhota, která ze hry dělá něco mezi logickou hádankou a stresovým testem. Není to frustrace plynoucí ze špatného designu, ale spíš důsledek limitů hardwaru té doby.

Dead Eyed Dick představuje genezi arkádových her na Spectru — období, kdy programátoři teprve zjišťovali, co lze na takto chudých strojích udělat. Hra není známá bombou, která by změnila scénu, ale byla součástí výzkumu, kde mohly vznikat i zajímavější tituly. Má tu svou historickou váhu, i když ji dnes ovšem nikdo nehádá.

Pokud ses Spectruma v devadesátkách dotýkal a chceš pocítit ducha těch pokusů, máš si co zahrát. Původně to byla podívaná pro nadšence, dnes je to curiozum. V prohlížeči ji spustíš snadno — stojí za to hlavně kvůli tomu, jak byla složitá i jednoduchá současně.