PT-109

Torpédo v noci, radar bliká, motor vrní. Jsi kapitán torpédoborce PT-109 a na monitoru se ti otevírá černá plocha oceánu, kterou musíš číthat bez viditelného nepřítele. Simulátor z roku 1987 ti nedá hezkou grafikounku — jen čáry na černém podkladu, čísla a schémata. Ale právě to je jeho kouzlo.

PT-109 tě postaví do kabiny americké torpédoborce během druhé světové války na Pacifiku. Tvůj úkol je jednoduchý, ale tvrdý: detekuj japonské lodě pomocí radaru, manévruj svůj malý, bytelný člun a snaž se přežít, aniž by tě srazili nebo potopili. Jde o historickou simulaci, která se více než o grafiku zajímá o fyziku pohybu a rozhodování v reálném čase.

Hraje se to přes příkazový řádek a jednoduché menu. Zadáš kurz, rychlost, a pak sleduj radar a údaje o svém plavidlu. Nejde o arcade řev — je to poměrně meditativní, někdy až frustrující čekání, protože radar ti ukazuje jen smutné tečky v tmavomodrém poli. Občas přijde alarm a pak se všechno zrychlí. Ovládání je funkcí, ne zábavou; cítíš tu spíš atmosféru bedlivého čekání než adrenalin.

Hra není střílárna. Je to interaktivní učebnice, která si chce hrát na veterána. Přírůst historického vědomí je minimální, ale nějaký zážitek z toho, jak asi vypadalo být na palubě malého člunu a hledat smrt v tmavomodrém oceánu, tu určitě je.

Dnes v tom můžeš vidět zvláštní kouzlo — ono čistě elektronické, instruktážní pojetí. Nie pro cada, ale pro ty, co chtějí hrát bez barevných efektů a chtějí cítit váhu rozhodnutí. PT-109 ti to nabízí. V prohlížeči ji máš zpřístupnělou, když se do toho chceš dát.