Battlerace

Když se spustí úvodní screen, padne tě hned první věc — font velkých písmen a ten typický raný 90. devadesátkový DOS vibe. Battlerace je závodní hra od roku 1995, která si nejspíš moc nikoho nezapsala do paměti, a po chvíli hraní je jasné proč.

Jde v podstatě o arkádní závody — sedneš si do nějaké formule a tlačíš ji kolem tratě. Volby vozů nejsou zvlášť pestrý — pár základních modelů, všechny si připadají podobně. Tratě jsou fádní, grafika taková běžná early DOS-era, kde se snažili o 3D efekt s jednoduchou perspektivou. Zvuky z Sound Blasteru jsou spíš otěžovné, než aby tě chytly.

Hraje se to předvídatelně. Tlačíš akcelerační tlačítko, brzdíš na zatáčkách, snažíš se nepadnout z tratě. Není tady vůbec nic, co by tě překvapilo. Konkurenti jsou stupidní — jezdí si své a není to žádná výzva. Hra se cítí jako něco, co by mělo být zábavné na svůj způsob, ale chybí jí polibek. Hra nemá ani charakter, ani výzvu, kterou bys cítil v klasických arkádách na automaty.

Battlerace nikdy nebyl hit, a čas to jen potvrdil. V devadesátkách existovaly lepší volby — Death Rally, Stunts nebo třeba Road Rash přinášely o poznání víc osobnosti a hratelnosti. Battlerace na ně vzdáleně nedosáhl, a dnešní pohled na něj je spíš archivní než sentimentální.

Pokud si ji dneska zahraji v prohlížeči, tak spíš jen aby smím říct, že jsem ji vyzkoušel. Není to ani na tak špatná, aby byla zajímavá jako kuriozita, ani tak dobrá, aby byla zábavná. Prostě existuje, jako milion jiných příběhů bez konce.