Acheton

Kamarád přinesl do školy disketu. Pět a čtvrt palce, samozřejmě. Na té disketě byl Acheton — a já tehdy netušil, že textové dobrodružství může být takhle velké.

Acheton je klasická textová adventura v tradici her jako Zork nebo Adventure. Vznikla původně pro sálové počítače a systém Phoenix na britských univerzitách, odkud si ji studenti pouštěli v noci, když nepotřeboval výpočetní čas nikdo důležitější. Topologika ji v osmdesátkách přenesla na domácí počítače — BBC Micro, pozdější Archimedes, nakonec i MS-DOS. Zasazení je klasické: podzemní labyrint, poklady k posbírání, hádanky k rozlousknutí. Nic překvapivého na první pohled. Ale rozsah a propracovanost hry byly na svou dobu výjimečné.

Ovládání je čistě textové, příkazy v angličtině. Klasika: NORTH, GET LAMP, EXAMINE DOOR. Hra vám odpovídá popisem toho, co vidíte a co se děje. Žádný parser za pár dolarů — Acheton patřil k hrám, kde se tvůrci skutečně namáhali s rozpoznáváním vstupů. I tak se samozřejmě stávalo, že parser nerozuměl přesně tomu, co jste chtěli říct, a vy jste osm minut zkoušeli synonyma pro totéž sloveso. To k žánru patřilo. Mapa je rozsáhlá, hádanky jsou někdy zákeřné způsobem, který by dnes označili za nefér — ale tehdy to byl standard. Papír a tužka byly povinná výbava.

Co Acheton odlišovalo od spousty jiných textových her té doby, byl pocit skutečně obydleného světa. Popisky místností nebyly jen „Jsi v chodbě. Odtud vede sever a jih." Měly atmosféru. Hráli jste a měli jste dojem, že ten labyrint někdo skutečně navrhl, ne jen nageneroval. Dnes ta hra zestárla způsobem, který je pro žánr typický — bez mapy, kterou si sami kreslíte, se rychle ztratíte, a save/load byl tehdy záležitostí s vlastními pravidly. Kdo na textové adventury není zvyklý, narazí na zeď během prvních deseti minut.

Dnes má smysl Acheton zkusit pro dva typy lidí. První jsou ti, kteří podobné hry hráli a chtějí si osvěžit, proč je vlastně měli rádi. Druhý typ jsou hráči, kteří se zajímají o historii žánru a chtějí vidět, jak vypadalo dobrodružství předtím, než dostalo grafiku. V prohlížeči je to pohodlné — žádná instalace, žádné hledání správné verze DOSBoxu. Sedněte si, vezměte papír na mapu a zkuste se dostat dál než tehdy v devadesátkách. Mně osobně to trvalo déle, než bych dnes přiznal.