Slippery Sid

Klouzavý chlapík jménem Sid se ocitá v situaci, kterou zná každý hráč osmdesátkových akcí: musí přežít sérii groteskně jedoduché úrovně a zbýt při životě. Slippery Sid je typická britská počítačová hra pro ZX Spectrum — drobná, tvrdohlavá a bez nejmenší snahy se tvárit jako něco víc, než je.

Jde o platformer, což znamená skok, běh, sběr věcí a útěk před nebezpečím. Sid klouzá po ledě nebo něčem stejně kluzavém — odtud asi pochází jeho přezdívka. Ovládání je přímočaré: pohyb vlevo a vpravo, skok, a doufej, že tě vražedné zdi, padající předměty nebo nějaký zvláštní nepřítel nezlomí. Grafika je to, co byste čekali z Spectra: barevné bloky, jednoduché tvary, občas něco, co by mohlo připomínat postavu. Hudba nebo zvukové efekty spíš kouří pasívně někde na pozadí.

Hratelnost zde není věc o finální leštění. Chování postury, kterou řídíš, má svoji logiku, i když ne vždycky příjemnou. Skákání požaduje cit a načasování — trefíš se, nebo ne. Neshody s fyzikou jsou podivné, ale to je spíš součást kouzla než chyba. Hra nemá ambici být nový hit; je to úkol na odpoledne, a když si ji vezmeš jako takový, má svoje kouzlo.

Slippery Sid není zvlášť zásadní hrou, ale to není bod proti ní. Jde o čistý příklad toho, jak vypadaly osmdesátky v britských domácnostech — nejistý pokus o zábavu, která spočívala v tom, že ses snažil udělat jednoduchou věc, aniž by tvůj počítač vzplánutí. Nezůstala v paměti hráčů jako velký třesk; byla jednou z tisíců malých her, co se prodávaly na kazetách a nebezpečně vypadajících diskách.

Dnes má taková hra svoji nostalgu — ne proto, že byla výjimečná, ale proto, že je autentickým vzorkem doby. Když si ji spustíš v emulátoru nebo v prohlížeči, není to retro zážitek v tom smyslu, že by tě fascinovala — je to spíš dokumentární. Vidíš, jak vypadala tvůrčí omezení, jak se tvůrce vypořádal s pamětí, a máš pocit, že jsi právě otevřel fotografii z garáže, kde vznikala.