Silk je hra, která ti dnes při prvním spuštění připadá jako historický dokument přehlížené vývojářské dílny. Tahová strategie s prvky RPG pro DOS z roku 1993, kterou vydal nějaký malý tým a kterou si prakticky nikdo nedovoluje pamatovat.

Hraješ si na mapě pokrytou hexagony, řídíš skupiny jednotek a snažíš se splnit cíl — obvykle nějakou vojenskou operaci nebo sbírání zdrojů. Hra míchá taktiku podobnou starším variantům Heroes of Might and Magic s jednoduchými RPG prvky: jednotky získávají zkušenosti, mohou si vybírat schopnosti, mají si různé statistiky. Všechno vypadá jako pokus tímto směrem jít, ale bez řemesla na to.
Hraní je záležitost, která si vzorec vezme a pak ti ho podává bez překvapení. Pohybuješ jednotkami, střílíš se s nepřáteli, čekáš, až jim vypršenou manažer a oni ti odplatí. Grafika je kulička na černé ploše, zvuk spíš omluvou. Ovládání není ani intuitivní, ani radostné — víc se snažíš vyřešit uživatelské rozhraní než aby sis hrál. Není tu nic, co by tě napadlo koupit na obchodu nebo si pamatovat pět let později.

Silk je jeden z těch titulů, které vykukovaly během raného DOS období, měly ambice a hned zase zmizely. Nedosáhla na úroveň, která by z ní udělala klasiku. Nebyla ani dost dobrá, aby ji obchodní vydavatelé tlačili, ani dost špatná, aby byla legendárně zlá.

Dnes si ji zahraji v prohlížeči v DOSBoxu spíš z povinnosti retrospektivy než ze zvědavosti. Pokud máš hluboko v srdci zálib v raných tahových strategiích a zajímá tě, jak to vypadalo v roce 1993, když se všichni koukat na Civilization a Heroes, pak Silk vypráví příběh grafitového vývoje — poctivý pokus bez lesku.