The Pirate Island

Pirátský island bez pápy, bez blávy, bez cokoli. Jen ty, hromada kódu a otázka, proč ses to vůbec spustil.

The Pirate Island je jedním z těch MS-DOSových pokusů z konce devadesátek, kdy každý druhý podnikavec myslel, že zvládne naprogramovat adventuru. Jdeš po ostrově, sbíráš věci, mluvíš s npc a předpokládáš, že tam někdy dojde k něčemu zajímavému. Prostředí je fantasy-pirátský, rozpracovaný na několik lokací, které vypadají jako slepé uličky s textem.

Ovládání je klasicky obtížné — výběr akcí přes menu, pohyb klikáním nebo šipkami, logika věcí není vždy zřejmá. Střídáš návštěvu stejných míst s čekáním na to, že npc vůbec něco řekne. Grafika je minimalistická, zvuk téměř není, a průběh hry se táhne jako guma. Není tu přetlak atmosféry ani ústředního zájmu, který by tě nutit pokračovat dál.

The Pirate Island je zajímavý spíš jako artefakt — důkaz, že ne všechno, co někdo vytvořil, mělo smysl vytvářet. Patří do seznamu her, které si drží svi nezapomenutelnost jen proto, že byly tak průměrné, až se z nich staly anekdota. Hratelná? Technicky ano. Zábavná? Ani trochu.

Kdo by si ji měl zahrát dnes? Sběrač kuriozit, který chce projít katakomby DOS-era a zbystřit sluch pro tichý smích historia. Nikdo jiný. A ani ti by ji měli zahrát bez příslibu, že to bude zajímavé, protože nebude.