New-Supercode

Když otevřeš New-Supercode na Spektru, čeká tě puzzle, které vypadá jednoduše — a pak ti ať chvíli trvá, než pochopíš, co se vlastně děje. Jde o logickou hru, kde řeší sifry a kombinace, podobně jako by to byl počítačový Mastermind. Nic víc, nic míň.

Cíl je jasný: uhodnout skrytý kód v co nejmenším počtu pokusů. Hra ti po každém pokusu řekne, kolik číslic je správně na správném místě a kolik je správně, ale špatně umístěno. Pak zkus zúžit pole možností. Spectrum si s tímhle počínáním rozumí — monochromní displej, jednoduché znaky, čistá logika bez zbytečné grafiky.

Hraní je frustrující v dobrém slova smyslu. Když vidíš jen čtveřici čísel a musíš deducírovat jejich pozici, přijde ti to lehké, dokud si neuvědomíš, že existuje tisíc kombinací. Hlava se ti zapotí rychleji, než bys čekal. Ovládání je primitivní — zadáš čísla, stiskneš enter, systém ti vrátí zpětnou vazbu. Bez vějičky, bez lepšího UX, čisté osmdesátky. To je jednak charm, jednak občas peklo.

New-Supercode reprezentuje éru, kdy počítač nemusel kreslovat, aby zabavil. Logické hry na Spektru měly své místo — někdo chtěl střílečky, někdo zase preferoval přemýšlení před monitorem. Tenhle kousek je pro druhý typ hráče. Dnes ji najdeš v archivech retro komunity spíš jako kuriozitu než jako hru, kterou by sis objednal v katalogu Aha!.

Pokud tě baví matematické puzzle bez grafických vychytávek a máš rád čistou logiku, New-Supercode se dá hrát v online emulátoru a strávit si s ní půl hodinky. Není to hra, kterou si zapamatuješ jako životní zážitek, ale jako reminder, že před Tetrisy a Pacmanem existovala hra, kde jedinou barvou byl talent přemýšlení.