Mindshadow

Probudíte se na pláži. Nevíte, kdo jste. Kolem palmy, dál oceán, a v hlavě absolutní prázdno. Mindshadow vás hodí do vody rovnou bez rukávků — a to byl v roce 1984 poměrně odvážný úvod pro textovku od tehdy ještě mladého Interplayu.

Jde o textovou adventuru s amnézií jako ústředním motivem. Cíl je prostý: zjistit, kdo jste, jak jste se dostali na tento ostrov a co se vlastně stalo. Hra vás postupně provede různými lokacemi, od tropického pobřeží přes civilizovanější prostředí, a postupně skládá příběh dohromady. Žánr špionážního thrilleru tu není jen kulisou — amnézie jako herní mechanismus pro odhalování zápletky byl tehdy svěží nápad.

Ovládání je čistě textové, parser anglický, a platí pro něj stejná pravidla jako pro většinu her té doby: musíte trefit správná slovíčka, jinak vám počítač s ledovým klidem odpoví, že nerozumí. Interplay nicméně svůj parser ladil lépe než mnozí konkurenti, takže frustrace ze slepých odpovědí je o něco menší než například u raných Sierr. Logika puzzlů je většinou férová, občas trochu arkádová — hra tu a tam přepne do jednodušší akční situace, která textovému tempu trochu škodí.

Mindshadow si pamatuji jako hru, která uměla vyvolat skutečný pocit dezorientace — a to je kompliment. Grafické doprovodné obrázky, přítomné v některých verzích, byly na rok 1984 nadstandardní. Dnes hra stárne způsobem typickým pro celý žánr: pomalé písmenko po písmenku, nutnost uhádnout parser a absence nápovědy vás po dvaceti minutách buď uchvátí, nebo odradí navždy. Střední cesta tu neexistuje.

Dnes Mindshadow sedne tomu, kdo má rád rané adventury a nevadí mu, že zábava občas spočívá v tom přijít na to, jak se správně zeptat, ne co udělat. Je to kousek z doby, kdy Interplay teprve hledal svůj hlas — a přesto je vidět, že ho jednou najde. Pokud vám nevadí anglický text a trocha archiválního trpělivosti, stojí za to si vzpomenout, jak to všechno začínalo.