Pusť si klip s mechanikou mozku a už víš, co tě čeká. Mind Castle je taková odrůda logických hádanek a paměťových testů v jednom, jakou by si mohl zahrát někdo, kdo si myslel, že puzzle hry vznikly teprve v novém miléniu. Jde o klasický DOS product z roku 1991, kdy se podnikavci pokoušeli monetizovat to, co dnes najdeš v Luminosity nebo jiných mozkovinách zdarma.
Principem je chodit po vlastní vizuální mapě, kterou si buduješ v hlavě. Hraješ si s pamětí, rozpoznáváním vzorů a logickými řetězci. Hra ti ukáže sekvenci — řekneme posloupnost barev, čísel nebo symbolů — a ty ji musíš zopakovat, případně rozšířit. Nic moc složitého, nic moc nového, ale v devadesátkách to byla věc. Obrazovka je spartánská, barevnost střídmá, zvuk spíš vyznívá jako náraz na hlavu. Ovládání je jednoduché — klikáš, pamatuješ si, opakuješ.
Hraní je přímočaré. Úrovně gradují obtížnost, ale bez velkých skoku. V určitém momentě zjistíš, že se motáš v kruhu — pokaždé stejný typ úkolu, jen s více prvky. To by nemuselo být na škodu, jenže grafika a zvuk tě přesvědčují, aby sis to užila jen pár minut, ne déle. Chybí tu nějaký ten hook, něco, co by tě přitáhlo zpět.
Mind Castle si dnes pamatuji hlavně proto, že reprezentuje jednu konkrétní vlnu edukačního softwaru, kdy se věřilo, že počítač změní vzdělání tím, že tě donucí hrát si s čísly a tvary. Měl dobrý záměr, ale realizace zůstala mělká. Zestárl víc než ostatní puzzle hry — a tím myslím, že cítíš, jak byl stavěný pro definitivně odlišný způsob interakce.
Komu se to hodí dnes? Každému, kdo se rád vrací do počátků počítačových her a zajímá ho, jak vypadal pokus o „trénování mozku" v DOS éře. Není to nic brilantního, ale je to poctivé a může být zajímavým dokončením hodinky. Pokud hledáš střihle hru, která tě bude bavit déle než dvacet minut, hledej jinde.
old