Laser Light

Rok 1994, mám za sebou půl dne stráveného nad Tetrisy a různými klony, které se tehdy množily jako houby po dešti. Pak jsem narazil na Laser Light od Pixel Painters a najednou jsem seděl u monitoru podstatně déle, než jsem plánoval.

Laser Light je logická puzzle hra, kde pracujete s laserovými paprsky. Úkolem je nasměrovat paprsek pomocí zrcadel, hranolů a dalších optických prvků na cílový bod. Zní to jednoduše, vypadá to jednoduše — a pak vás čtvrtá hádanka nechá civět do monitoru plných deset minut.

Ovládání je čisté a myš tady funguje přesně tak, jak má. Prvky přetahujete, otáčíte, zkoušíte různé úhly. Obtížnost roste slušně, ne sadisticky — každá nová vrstva přidá jeden nebo dva nové typy objektů a vy si musíte přepočítat, co dělají s odrazem. Logika je konzistentní, pravidla se nemění pod rukama. To je přesně to, co od puzzle hry chci.

Pixel Painters byl malé studio, které za sebou mělo žánrově rozmanité projekty — což bylo na menší vývojáře té doby spíš neobvyklé. Laser Light na tom ukazuje jedno: když se soustředí na jediný žánr a jeden nápad, umí ho dotáhnout. Srovnání s Incredible Machine, které se tehdy nabízelo, má svou logiku — obě hry staví na fyzikálním principu a odměňují trpělivé experimentování. Laser Light je ale střídmější, bez té mechanické excentričnosti. Žádné kladkostroje, žádní lemmingové padající do džungle. Jen paprsek, zrcadlo, cíl.

Co zestárlo dobře: čistota nápadu. Co zestárlo méně dobře: grafika byla skromná i na rok 1994 a zvukový doprovod je přesně takový, jaký si pod pojmem „PC speaker puzzle hra z devadesátek" představíte. Pokud hrajete v prohlížeči, doporučuji si ztlumit zvuk hned na začátku a ušetřit si nervy. Puzzle samotné vás ale zabaví a pokud vás baví optická logika — lámání světla, úhly dopadu a odrazu — je tady dost materiálu na příjemný odpoledne.

Dnes Laser Light sedí hlavně těm, kdo mají rádi čisté, bezvýkřikové puzzle bez tutoriálů a bez XP systémů. Žádné odemykání postav, žádný příběh o zachraňování světa. Jen vy, paprsek a otázka, kam ho dostat.