King's Quest V - Absence Makes the Heart Go Yonder

Král zmizí, královna se ztrácí, princ Graham si musí objednat taxík a vyrazit ji zachraňovat. King's Quest V je příběh, který si nedělá hlavu s logikou — scénář se odvíjí jako natažená gumička, ale právě proto je v tom všem nějaké kouzlo.

Jde o point-and-click dobrodružství s prvky logických hádanek, rozdělené do několika lokalit od lesů přes hrad až po zvláštní dimenze. Cíl je jednoduchý: sbírej předměty, kombinuj je, řeš situace. Hra tě nikam nežene, nevysvětluje cíle, jen ti předhodí svět a očekává, že si domyslíš, co dál. Sem tam narazíš na někoho, kdo chce magický pergamen, jinde si musíš pamatovat, na co jsme narazili dvě obrazovky zpátky.

Hraní je lenost sama. Postava se táhne po obrazovce jako slepice se zlomenou nohou. Klikneš na inventář a ten se otevírá jako vlak jedoucí proti proudu času. Nejhorší jsou slepé uličky ve sledu na sebe navazujících akcí — moment, kdy od tebe hra čeká konkrétní pohyb v konkrétní pozici, a když to zpackáš, vracíš se o tři obrazovky zpátky a začínáš znovu. Není v tom sranda, jen frustrace. Minimalistická grafika v rozlišení 320×200 se na svět dívá jako průvodce po katedrále, kterému se ztratil překladatel — všechno je trochu zvláštní, hádankovité a bez přívětivého výrazu.

King's Quest V je přitom důležitá hra. Řada adventur z devadesátek se z ní učila. Logika hádanek není nijak svůdná, ale poprvé v sérii můžeš ovládat postavu bez klávesnice — myší, jako v normálním životě. Grafika má grácii něčeho, co se do počítače vejde jen tak tak, a předměty v inventáři vypadají jako kousky, se kterými opravdu manipuluješ. V devadesátkách byla tahle hra hvězda. Dnes z ní kouká nostalgie a bolestivá pomalost.

Dnes si ji zahrají hlavně ti, co pamatují, co se tehdy s počítači dělalo. V prohlížeči bez čekání na nahrávací obrazovky sedne líp, ale podstatu to nezmění — je to dlouhá, někdy frustrující cesta s hezkou atmosférou a logikou, která funguje, pokud se jí poddáš a jen klikáš dál. A přesně tím se to stává retro zážitkem.